- Vědci přichází s překvapivým zjištěním.
- Zjistili, proč lidstvo ještě nikdo nekontaktoval.
Pokud jste ještě neslyšeli o Fermiho paradoxu, tak ten zní asi takto: Vzhledem k rozlehlosti vesmíru a septilionům hvězd, jak je možné, že nevidíme žádné známky existence mimozemských civilizací a proč se nám ještě nikdo neozval? Od doby, kdy si tuto otázku v roce 1950 položil Enrico Fermi, se objevila celá řada teorií, od neškodných až po naprosto děsivé.
Nepřehlédněte: Majonéza objasnila jednu z největších záhad jaderné fúze. Sen o energii Slunce na Zemi je zase blíž
Dostaneme někdy zprávu od mimozemšťanů?
Existuje spousta navrhovaných vysvětlení Fermiho paradoxu, od temného lesa a toho, že všichni mlčí, aby nebyli zničeni, až po velké filtry, které zastavují vývoj života v různých fázích. Nová práce se na tento paradox podívala z jiného úhlu a dospěla k závěru, že nejjednodušší vysvětlení může být to nejlepší; je možné, že jsme zcela (nebo téměř zcela) jedinou inteligentní civilizací v naší galaxii.
Nová práce začíná jednoduchým myšlenkovým experimentem, který navrhl fyzik Edwin Jaynes již v roce 1968. Jádrem tohoto experimentu je představa laboratoře obsahující řadu zkumavek naplněných vodou. Do těchto zkumavek se má vložit neznámá látka, aby se zjistilo, zda se ve vodě rozpustí.
Za těchto podmínek můžeme očekávat dva výsledky, buď se rozpustí v každé zkumavce, nebo v žádné. Pokud se však látka rozpustí pouze v polovině zkumavek, pak lze tvrdit, že k rozpuštění látky stačily nepatrné rozdíly teploty a tlaku v laboratoři. Jinými slovy, podmínky byly vyladěny tak, aby se tato „látka X“ ve vodě rozpouštěla. Stejný způsob uvažování můžeme podle vědců použít i při hledání mimozemského života a civilizací.
Fermiho paradox
„Vezměme v potaz soubor planet podobných Zemi v celém vesmíru – světů s podobnou gravitací, složením, chemickými zásobami a klimatickými podmínkami,“ píše tým ve svém článku, který zatím nebyl recenzován. „Samozřejmě, že v obrovském vesmíru se podmínky mohou trochu lišit. Zároveň však můžeme předpokládat, že v pozemských podmínkách život buď vznikne téměř vždy, nebo nikdy. Stejně jako v případě zkumavek v laboratoři by bylo nelogické předpokládat, že za stejných podmínek vznikne život pouze v 50 % případů na planetách velikosti Země,“ vysvětlují vědci.
Vědci zároveň přiznávají, že v současné době nemají dostatek informací, abychom mohli hovořit o životě v menších měřítkách. Je možné, že mikrobi vzniknou téměř ve všech případech, ale pro vznik inteligentního života jsou zapotřebí jemně vyladěné faktory. Z historie naší planety však víme, že složitý mnohobuněčný život existuje na Zemi jen asi 600 milionů let.
Zdroj náhledové fotografie: Pawel86 / Pixabay, zdroj: IFLScience