- Satelit americké agentury NASA BurstCube má velikost krabice od bot
- Zkoumat bude záření, které vzniká při uvolnění obřího množství energie
Nosná raketa Falcon 9 společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska dopravila na oběžnou dráhu Země vědeckou družici amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Úkolem satelitu s názvem BurstCube bude studovat nejsilnější kosmické exploze.
Nepřehlédněte: Jedna z nejstarších hvězd ve vesmíru je náš soused, tvrdí vědci. Objevili ji poblíž Mléčné dráhy
BurstCube od NASA je na orbitě
Satelit o velikosti krabice od bot má před sebou důležitý úkol. Vědci ho budou využívat k identifikaci, přesnému určení a analýze tzv. gama záblesků (GRB), které představují nejsilnější třídu explozí ve vesmíru. GRB obvykle trvají několik sekund až několik minut.
„BurstCube je sice malá, ale kromě zkoumání extrémních událostí otestuje i nové technologie a poskytne důležité zkušenosti astronomům a leteckým inženýrům,“ řekl Jeremy Perkins z Goddardova střediska kosmických letů v Greenbeltu.
Záblesky gama vznikají v důsledku extrémních kosmických srážek, například mezi neutronovými hvězdami, což jsou husté pozůstatky obřích hvězd. „Detektory BurstCube jsou natočeny tak, aby nám umožnily zachytit a lokalizovat události v široké oblasti oblohy,“ vysvětlil Israel Martinez z NASA.
„Současné mise zaměřené na gama záření mohou v každém okamžiku sledovat jen asi 70 % oblohy, protože jim ve výhledu brání Země. Vypouštění družic, jako je BurstCube, zvyšuje šance, že zachytíme více záblesků, které se shodují s detekcí gravitačních vln,“ dodal.
Satelit bude zkoumat gama záření
Hlavní vědecký přístroj BurstCube je schopen detekovat gama záření v rozmezí od 50 000 do jednoho milionu elektronvoltů. Vše začíná tím, že záblesk ze vzdáleného zdroje dopadne na jeden ze čtyř detektorů.
Záření nejprve interaguje s vrstvou jodidu cesia, která ho přemění na viditelné světlo. To následně proniká další vrstvou tvořenou 116 křemíkovými fotonásobiči a je převedeno na puls elektronů. BurstCube tyto impulsy změří a odešle vědcům přesné údaje o čase záchytu a energii záření. Uhlové detektory nakonec určí směr, odkud z vesmíru signál k Zemi dorazil.
Zdroj náhledové fotografie: Chalmers University of Technology, zdroj: Interesting Engineering, NASA