- Na obloze se brzy objeví nová hvězda.
- Jasná má být jako Polárka.
Letošní rok nabízí zatím neuvěřitelnou podívanou. Kromě úplného zatmění Slunce a blížícího se maxima aktivity Slunce, které na Zemi vytváří ohromující polární záře, budeme brzy svědky události, která byla poprvé zaznamenána ve středověkém rukopise – na obloze se dočasně objeví nová hvězda.
Nepřehlédněte: Lidstvo bude cestovat jako ve Star Treku. Warpový pohon se stane realitou, říkají vědci
Obloha nad Českem bude zářit
Již v únoru roku 2016 astronomové oznámili, že hvězdný systém Coronae Borealis vstoupil do fáze bezprecedentně vysoké aktivity. Nyní, o osm let později, vydali další předpověď: K hvězdné explozi může dojít každým dnem.
Na co se můžeme těšit? Ve vzdálenosti asi tří tisíc světelných let od Země exploduje nova. Bílý trpaslík T Coronae Borealis to dělá pravidelně v cyklu přibližně jednoho lidského života, tedy osmdesáti let.
Událost nastane v souhvězdí Severní koruny a unikátní jev bude viditelný v malém oblouku mezi souhvězdími Pastýře a Herkula – vyskytujících se též v severní části oblohy.
„Jedná se o jedinečnou příležitost k pozorování, protože k výbuchu nové hvězdy dochází jednou za zhruba osmdesát let,“ uvedli vědci americké NASA.
Novu bude možné pozorovat pouhým okem zhruba týden poté, co k ní dojde. Po tuto dobu to bude vypadat, jako by se na obloze objevila nová hvězda podobně jasná jako Polárka. Podle NASA může k výbuchu dojít kdykoli, ve dne i v noci, a to v období od dnešního dne do září.
Nebeská show
Vesmírnou show bude mít na svědomí systém tvořený bílým trpaslíkem (T Coronae Borealis) a prastarým červeným obrem. Bílý trpaslík, který je zbytkem hvězdy, je velký asi jako Země, ale má hmotnost jako Slunce. Stárnoucí červený obr je mezitím umírající hvězda, která vyvrhuje materiál do vesmíru.
Jakmile bílý trpaslík nashromáždí dostatek hmoty, zahřeje se jeho povrch natolik, až dojde k termonukleární reakci. Tato exploze se nazývá termínem nova. Zdá se, že v případě T Coronae Borealis se tato událost opakuje asi každých 80 let. Naposledy k výbuchu došlo roce 1946.
„Většina nov se děje neočekávaně, bez varování. Nicméně T Coronae Borealis je jednou z deseti opakujících se nov v galaxii,“ vysvětluje William J. Cooke z NASA s tím, že hvězda přibližně rok před explozí začne pohasínat. To vědci zaznamenali už loni v březnu. Nebeská show je tedy doslova na spadnutí.
Zdroj náhledové fotografie: se souhlasem NASA, zdroj: NASA, Science Alert, NASA, CNN
Prosím o vysvětlení. Hvězda je vzdálena 3000 světelných let. Tak jak to, že “Novu bude možné pozorovat pouhým okem zhruba týden poté, co k ní dojde.”? Jak se prosím dojde k tomu týdnu?
to by mě taky zajímalo,pokud je něco vzdálené 3 tisíce světelných let tak logicky se událost stala již před 3 tisíci lety
U této hvězdy opakovaně dochází k jakémusi rozepnutí, čímž zesílí na velmi krátký čas její svítivost. My ovšem ze Země sledujeme tento úkaz, který u zmíněné hvězdy nastal před právě těmi třemi tisíci léty. Tudíž světlu, které se vesmírem šíří tzv světelnou rychlostí, necelých 300 000 km za sekundu, trvalo právě 3 000 let, než k nám dostalo.
Vše, co ve vesmíru pozorujeme, je z našeho pohledu minulost. Např.Slunce pozorujeme ne v jeho přítomnosti, nýbrž se zpožděním osmi minut a 11 sekund. Slunce je od Země vzdáleno přibližně 150 000 000, km. A tuto vzdálenost světlo urazí právě za těch 8min 11sec.
Kdyby Slunce náhle zmizelo, což se nemůže samozřejmě stát, zjistili bychom to až za 8min 11sec,
Ono se to na několik dní rozsvítí tak intenzivně, že to bude ze Země pozorovatelné pohým okem a pak to bude ještě týden slábnout, což bude možné ze Země pozorovat triedrem, píšou v původním článku.
Obloha samozřejmě zářit nebude, rozzáří se jen rekurentní /opakovací / Nova. Lepe viditelná bude malým dalekohledem /triedrem / Jev je důsledkem hromadění hmoty z průvodce. Po dosažení jisté hmotnosti hvězda krátkodobě zjasní aby po čase opět zářivé energie ubylo.Interval je právě těch osmdesát let. Přesný datum vzplanutí určit nelze