- Sonda Voyager 1 posílá zpátky na Zemi nesmyslné údaje
- Vědci z NASA se snaží družici opravit
- Zatím však neměli štěstí
Inženýři americké vesmírné agentury NASA se snaží obnovit fungování sondy Voyager 1, která putuje mezihvězdným prostorem. Od listopadu loňského roku vysílá vědcům na Zemi proud nepoužitelných dat. Ti si s problémem dlouho nevěděli rady, nyní však konečně identifikovali, co se přihodilo.
Nepřehlédněte: NASA na vzdálené exoplanetě, kde prší tekuté železo, objevila velký duhový kruh
Voyager 1 z vesmíru posílá nesmyslná data
Americká sonda Voyager 1 se stala prvním objektem vyrobeným člověkem, který opustil hranice naší sluneční soustavy. V současnosti se nachází 24 miliard kilometrů od Země, ani to jí však nebrání v komunikaci s vědci. Vše se zkomplikovalo až v listopadu loňského roku, kdy ze vzdálené vesmíru začala posílat nesmyslná data.
„V listopadu loňského roku se objevil problém s daty z Voyageru 1. Sonda, která normálně vysílá v binárním kódu, tedy v sérii nul a jedniček představující slova, začala odesílat pouze střídavě jedničky a nuly, jako by se zasekla,“ vysvětluje tým NASA.
V březnu vyslali inženýři k družici příkaz neboli „šťouchnutí“, aby získali údaje z palubního počítače FDS (Flight Data System), který komprimuje vědecká a technická data před jejich odesláním na Zemi. Po dekódování odpovědi NASA zjistila zdroj problému: je poškozena část paměti FDS.
„Tým má podezření, že nefunguje jeden paměťový čip, na který FDS ukládá část dat,“ uvedla NASA na svém blogu. Vědci s jistotou netuší, co problém způsobilo. Ale paměť mohla být zasažena energetickou částicí z vesmíru nebo po 46 letech jednoduše přestala fungovat.
Na vyřešení problému NASA usilovně pracuje. Vše však komplikuje fakt, že Voyager 1 je od Země vzdálen více než 24 miliard kilometrů. To znamená, že veškeré rádiové signály vysílané z naší planety dorazí k sondě za 22,5 hodiny a stejnou dobu trvá i jejich zachycení anténami na Zemi. Jde o běh na dlouhou trať.
Člověk nic jiného dál do vesmíru neposlal
Voyager 1, nyní nejvzdálenější objekt vytvořený člověkem ve vesmíru, celkově pracuje 47 let. Nyní prolétá tzv. mezihvězdným médiem, tedy přehřátou plazmou přítomnou v centru kupy galaxií.
Samotný aparát vyrazil do vesmíru v září 1977. O dva roky později prosvištěl kolem Jupiteru, poté kolem Saturnu koncem roku 1980 a v roce 2012 prošel tzv. heliopauzou, tj. bariérou, kterou Slunce vytváří kolem planet našeho solárního systému.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: NASA, Live Science