- Konec světa je velké téma
- Lidstvo provází od nepaměti
- Jaký je důvod k obavám?
Jestli čas od času zabrousíte na mé články, určitě vás nepřekvapí, že k pointě se dostávám poměrně často hodně zeširoka. Původně jsem měl stejný plán i v dnešním „vědeckém“ okénku, ale víte co? Kašlu na to a vezmu to hopem. Takže bez velký řečí, pojďme na to!
Jaderná válka
Už s ohledem na aktuální úděsnou situaci, která na Ukrajině panuje je tohle téma zcela na místě. Přesto se zcela záměrně probíhajícímu konfliktu vyhnu, i když jednu věc zmínit musím: téma totální jaderné války, byť (zatím) formou nejrůznějších výhružek, je jednou z nejobávanějších a de facto definitivní tečkou za lidskou existencí, neboli konec světa.
A i když to většině z nás hlava nebere, tím spíš, že žijeme v 21. století, jde o věc, kterou je třeba vnímat v rovině může se to stát, ale doufejme, že nic takového se nestane. Samo sebou, že na veškeré chmury platí staré známé: žijme každým dnem jako by byl poslední, ale to je tááááák relativní.
Když s prominutím vynechám lidskou blbost, pak je tady stále vesmír. Můžeme mapovat oblohu sebevíc, ale šance, že do Země narazí obří meteorit tu stále je. Malá, nikoliv zanedbatelná. A pak je zde celá řada dalších aspektů.
Nepřehlédněte: Rusové se vrátí do doby sovětských digiher. Plánují spustit výrobu vlastních procesorů
Umělá inteligence
Když před několika lety na konferenci technologií Web Summit v portugalském Lisabonu Stephen Hawking nahlas sdělil, že umělá inteligence může být “dobrý sluha stejně jako zlý pán”, způsobilo to v plénu docela šok. Ne proto, že by geniální vědec mluvil z cesty, nýbrž proto, že jen zmínil to, čeho se spousta nejen laické veřejnosti obává.
Hawking řekl, že se lidstvo s největší pravděpodobností dostane do bodu, kdy bude umělá inteligence zcela soběstačná. V tomto kontextu může jít po jaderných zbraních a dalších hrůzných výdobytcích války o jednu z nejhorších, ne-li vůbec nejhorší noční můru, jaké kdy člověk čelil. Ale ještě se neplašte, protože: a) jde jen o teorii, b) bere se v úvahu ten nejkatastrofičtější scénář.
Takže je všechno fajn? Ne tak docela, určitě ne. Umělá inteligence zažívá v posledních letech boom. Vezměte si třeba bezpečnost. Kvůli čím dál častějším podvodům na ni začínají plošně spoléhat banky. Ano, tyto instituce patří na trhu k předním hráčům. Samozřejmě, že primárním cílem je ochrana uživatelů a zlepšování unikátních digitálních bankovních identit. Jenže co když se to celé zvrtne?
Bacha! Je to sice přitažené za vlasy a dovedené až do krajnosti, ale ignorovat to nelze. Další využití je v lékařství, elektromobilech, letectví nebo robotice.
Robotika
A když už jsme u ní, tak i zde je to vcelku „maso“. Jestliže pominu komerční mánii, která probíhá například v Japonsku, kde slouží nejen jako dočasné zpestření zvláště pro mužské pokolení, setkáváme se s ní opět v lékařství. Průmyslová robotika je každodenním chlebem snad všech myslitelných automobilek a v různých formách se dostává i do taktického armádního vybavení.
Takže premisa ze sci-fi spektáklu Terminátor jak vyšitá? Samozřejmě, že ne. Alespoň prozatím. Arnolda Schwarzeneggera mám sice rád, ale jeho třísetkilové klony tady nechci. Problém je však v tom, že v kombinaci s umělou inteligencí a velmi často omílaným faktorem sebeuvědomění, by to vážně v budoucnu nemusela být p*del, to říkám s naprosto chladnou hlavou.
Nepřehlédněte: Čínský výrobce populárních dronů DJI prchá z Ruska! Nechce podporovat válku
Konec světa v rukou člověka
Ke kýžené pointě se dostanu (jak jinak) obloukem. Před pár lety jsem četl velmi zajímavý rozhovor s předním českým vědcem Ondřejem Bajgarem v jednom periodiku, který působí na Oxfordu. Ten umělou inteligenci trefně přirovnal k myším, jež chtěly více sýra, a tak si vytvořily „umělou myš“.
Ta fungovala jako prodloužená ruka těch živých, a pokud se něco pokazilo nebo ji někdo zlikvidoval, vlastně se tak moc nestalo. Výhodou bylo, že pokud šlo všechno dobře, myši se měly dobře a nic jim nechybělo.
Tedy až do okamžiku, než došlo k sebeuvědomění. Pak si tato umělá myš řekla, že přece nebude sloužit jiným. Začala se replikovat, „podojila kravku“, udělala si svůj sýr a živé konkurenty už nepotřebovala.
A v tom je nejspíš velká, byť prozatím potenciální pravda. S přibývajícími roky, ohromným rozmachem a čím dál sofistikovanějšími algoritmy by se mohlo opravdu stát, že nás umělá inteligence prostě a jednoduše odstřihne.
A pokud se to, jak stále pevně doufám, nestane, stále je k mání řada dalších možných průšvihů, za něž si člověk může většinou sám…
Zdroj náhledové fotografie: Zdroj: Xu Haiwei, Unsplash
To jsou zase bláboly. Kdyby tady bylo napsáno konec vyspělého života na zemi tak by to bylo ok, ale jak může jaderná válka nebo umělá inteligence ukončit svět ? Víte vůbec co svět je ? Svět není jen naše planeta …. Svět poběží dal ikdyby umřela každá živá bytost na naší planetě.
Ale no tak. Je to myšleno ve vztahu k lidskému pokolení. Není potřeba širší perspektivy.
Zdravím, článek je se zajímavým tématem. Připadá mi trošku zvláštně napsaný. Především však příliš stručný, přitom možných scénářů a rizik k ohrožení až zániku lidstva je mnohem více a to nepočítám s jejich kombinacemi.
To je pravda, například až se naše planeta natolik zvětší, že ji přitažlivost slunce neudrží a bude migrovat na další oběžnou dráhu, tak to bude definitivní konec našeho světa