- NASA zveřejnila radarové snímky asteroidu 2011 AG5
- Planetka má asi půl kilometru na délku a šířku 150 metrů
Asteroid ve tvaru brambory, který tento měsíc spatřila a vyfotografovala agentura NASA, vědci popisují jako „nejpodlouhlejší“ kosmický kámen, jaký kdy lidské oko spatřilo.
Nepřehlédněte: Pátrači našli ztracenou americkou ponorku USS Albacore. Postrach japonských lodí záhadně zmizel před 79 lety
Planetka má tvar brambory
Vědci z Laboratoře tryskového pohonu (JPL) agentury NASA v jižní Kalifornii vesmírný objekt 2011 AG5 trasovali a během pozorování se jim podařilo zjistit podrobnosti o jeho velikosti, rotaci, povrchu a především detailně zaznamenat jeho tvar.
Balvan je dlouhý asi 500 metrů a široký asi 150 metrů, takže má podobné rozměry jako výšková budova Empire State Building. NASA jeho pouť kolem Země pozorovala pomocí Deep Space Network, což je dosud největší a nejcitlivější vědecký telekomunikační systém a nejpřesnější radionavigační síť na světě.
Earlier this month, #PlanetayDefense experts got a closer look at an unusually shaped #asteroid named 2011 AG5, which is helping scientists @NASAJPL's Center for Near-Earth Object Studies better calculate the asteroid’s orbital path around the Sun.
More: https://t.co/DBmEsIUrOB pic.twitter.com/oi2xXWXioF
— NASA Asteroid Watch (@AsteroidWatch) February 17, 2023
V jednu chvíli NASA věřila, že hrozí střet asteroidu se Zemí
„Zajímavé je, že krátce po svém objevení se 2011 AG5 stal asteroidem, který se dostal na přední stránky médií, když naše analýzy ukázaly, že existuje malá šance, že by mohl zasáhnout Zemi,“ řekl Paul Chodas, ředitel Centra pro studium blízkozemních objektů (CNEOS) v JPL.
NASA tenkrát dokonce uvažovala nad tím, že srážce zabrání za jakoukoli cenu a přemýšlela, že k asteroidu vyšle sondu DART, která by ho vychýlila ze současné dráhy. „Pokračující pozorování tohoto objektu však jakoukoli šanci na impakt vyloučila a nová měření dále upřesní, kde přesně se bude v daleké budoucnosti nacházet,“ dodal Chodas.
Asteroid 2011 AG5 obíhá kolem Slunce jednou za 621 dní a k jeho dalšímu průletu kolem Země dojde až v roce 2040, kdy naši planetu mine v bezpečné vzdálenosti 680 000 kilometrů, což je téměř trojnásobek vzdálenosti k Měsíci.
Zdroj náhledové fotografie: bertomic / Pixabay, zdroj: JPL, Metro