- Vědci zjistili, že některé hvězdy mohou produkovat supererupce
- Podle měření jsou až 10 000krát jasnější než naše Slunce
Je známo, že naše Slunce vysílá do vesmíru sluneční erupce, což jsou rychlé a silné výboje energie a záření, které vycházejí z jeho povrchu. Sondy Kepler a TESS americké NASA však zjistily, že několik hvězd může produkovat supererupce, které jsou 100 až 10 000krát jasnější než naše životadárná hvězda.
Nepřehlédněte: Xiaomi válcuje český trh a sráží ceny zařízení pro chytrou domácnost na minimum!
Ve vesmíru vznikají supererupce
Sluneční erupce, které mohou poškodit elektrickou a komunikační infrastrukturu lidstva, jsou v porovnání se supererupcemi naprosto „bezvýznamné“, píše odborný web Interesting Engineering.
„Sluneční erupce a supererupce sice spojují některé vlastnosti, například obě vznikají náhlým uvolněním magnetické energie v koróně. Supererupce však vykazují neobvyklé chování, včetně počátečního krátkodobého zvýšení jasu, po němž následuje sekundární, déle trvající, ale méně intenzivní erupce,“ říkají vědci.
Aby těmto extrémním výbuchům plazmatu lépe porozuměli, vytvořili počítačový model, který nabídl odpověď na otázku, co se vlastně v takových neobvyklých hvězdách děje a jak mohou zničehonic produkovat tak velké množství energie.
„Použitím toho, co jsme se dosud naučili o Slunci, na jiné hvězdy, jsme byli schopni identifikovat procesy, které tyto silné erupce iniciují, i když jsme je nikdy nemohli přímo pozorovat. Měnící se jasnost těchto hvězd v průběhu času nám je vlastně pomohla zachytit,“ uvedl jeden z autorů studie Kai Yang.
Výzkumníci zjistili, že na některých typech hvězd mohou vznikat koronální smyčky, které se tvoří i na Slunci. „Silné erupce způsobují, že do těchto smyček proudí obrovské množství hmoty, která nakonec způsobí jasný světelný záblesk,“ tvrdí v článku, který publikoval server Astrophysical Journal.
Zpočátku se výzkumníci domnívali, že světlo z takových vzplanutí pochází pouze ze spodních vrstev atmosféry hvězdy. Studie však prozradila, že tomu tak není a že světlo produkují i zmíněné koronální smyčky v kombinaci se samotnými erupcemi, což nakonec vede k velmi jasnému vyzařování ve viditelném světle.
„Výzkum odhalil, že jasné „nárazové“ světelné záblesky vidíme tehdy, když se superžhavý plyn ochladí v nejvyšší části smyčky. Vlivem gravitace pak tento zářící materiál padá a vytváří to, čemu říkáme koronální déšť, který často pozorujeme i na Slunci. To nám dává jistotu, že námi vyvinutý počítačový model skutečně funguje,“ uzavírají experti.
Aktivita Slunce narůstá
Příští rok by měla kulminovat sluneční aktivita v rámci jedenáctiletého cyklu, erupce by tedy měly být častější a silnější, stejně tak by měl být zvýšený počet slunečních skvrn. Podle některých odborníků je pravděpodobné, že blížící se sluneční maximum bude nejsilnější za posledních sto let.
To, že je sluneční aktivita divočejší a divočejší, je znát už teď. V polovině listopadu zachytily satelity natolik masivní erupci, že narušila i sluneční magnetické pole. Těmto erupcím se říká „výron koronální hmoty“.
Pokud k nim dojde, do vesmíru unikne obrovské množství hmoty sestávající hlavně z protonů a elektronů a vznikne geomagnetický oblak mířící směrem od Slunce pryč do vesmíru, a to obrovskou rychlostí v řádu milionů kilometrů za hodinu.
Zdroj náhledové fotografie: ipicgr / Pixabay, zdroj: Interesting Engineering, Astrophysical Journal