- Webb je dalekohled budoucnosti
- Dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru
Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) rozhodně nezahálí. Minulý měsíc pořídil působivý snímek galaxie ZF-UDS-7329, která vznikla pouhých 800 milionů let po Velkém třesku, což vědce zmátlo. Tento týden se pak objevila zpráva, že nahlédl za hustý závoj prachu a plynu a objevil místo, které je domovem téměř 200 hvězd.
Nepřehlédněte: Historický úspěch USA. Největší letadlo na světě Roc úspěšně otestovalo tajný nadzvukový dron
Webb se znovu předvedl
Teleskop Jamese Webba byl do vesmíru vypuštěn 25. prosince 2021 a stal se tak pomyslným nástupcem Hubbleova vesmírného dalekohledu. Oproti němu poskytuje záběry ve vyšším rozlišení a přináší vědcům lepší možnosti zkoumání.
Je pojmenován po Jamesi E. Webbovi, který byl důležitou postavou v programu Apollo amerického vesmírného úřadu NASA. Celý projekt vznikl v mezinárodní spolupráci NASA, Evropské kosmické agentury (ESA) a Kanadské kosmické agentury.
Od svého uvedení do provozu má Webb na kontě řadu významných úspěchů. Pořídil například působivý snímek duhově zbarveného „světelného meče“ – jak ve stylu sci-fi ságy Star Wars – vystřelujícího z novorozené hvězdy podobné našemu Slunci. Neméně vědce nadchl také objev neutronové hvězdy, kterou teleskop objevil v troskách supernovy SN 1987A.
Fotka vypadá jako omalovánka
Tentokrát Webb své citlivé přístroje zaměřil na hvězdnou školku NGC 604, která se nachází 1 300 světelných let od Země uvnitř galaxie Messier (M33). Laikovi mohou snímky oblastí jako je NGC 604 připadat jako malba. Pro astronomy však mají hvězdné školky a detaily v nich obsažené velký význam.
Rozsáhlé hvězdotvorné oblasti totiž obsahují množství organických molekul, které mohou odhalit informace nejen o vývoji planet a hvězd, ale také o vzniku života. „V těchto chladných molekulárních mračnech vznikají první stavební kameny, z nichž se nakonec vytvoří hvězdy a planety,“ uvedl v tiskové zprávě Jordy Bouwman ze státní univerzity v Boulderu.
Na snímku je možné vidět trysky vycházející z mladých hvězd ve hvězdné školce, které narážejí do okolního mezihvězdného plynu a způsobují červené zabarvení molekulárního vodíku. K tomu dochází, když se mladé hvězdy vymaňují ze svých mateřských kokonů, tvořených zbytky plynu a prachu, které je zformovaly. Jasné výtrysky se tak téměř podobají novorozenému dítěti, které poprvé roztahuje ruce.
Ve stínech kolem některých modrých hvězd lze také pozorovat zárodky protoplanetárního disku z plynu a prachu, ze kterého se nakonec vytvoří planety. Nejtmavší oblasti na snímku jsou ty, ve kterých se stále rodí protohvězdy.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Interesting Engineering