Jak zvládnout energetickou krizi? Zrušme leteckou dopravu a ekonomické školy, používejme selský rozum, radí expert

• Proč to nejde a proč nemáme dostatek energie?
• A co s tím jako lidstvo můžeme udělat?

Stalo se mi, že jsem se sešel s kamarádem na pivu, šla s ním kamarádka, kterou jsem do té chvíle neznal. Nakonec jsme skončili u něj doma a já jí začal vysvětlovat něco z chemie. Ona na to docela koukala, a ten kamarád říkal, že to dobře vysvětluju, přitakala a pak z ní vylezlo, že se to vždycky všechno naučila nazpaměť, soudružka učitelka jí dala jedničku, a ona, protože nevěděla, co se vlastně učila, to druhý den zapomněla. Také jsem jednou kamarádovi vysvětloval něco z fyziky a on se podivil, jak to, že mu vysvětluji fyziku, když jsem chemik. Odpověděl jsem mu, že přece se nejde učit nějaký obor, bez znalosti dalších předmětů.

Věda, výuka a školství

Také se mi na základní škole stalo, že v šesté třídě, která byla složena z žáků různých škol prvního stupně, hned první nebo druhý vyučovací den, přišla na suplování matematiky učitelka češtiny, kterou jsem znal z prvního stupně. A řekla, že kdysi se stalo, že jeden učitel na základní škole si potřeboval něco zařídit a aby žáky zabavil, tak jim dal za úkol sečíst čísla od jedné do sta. No a než vyšel ze dveří tak se jeden z žáků hlásil, že už to má spočítané (tím žákem byl později slavný matematik Gauss, a ten učitel ho podporoval).

No a ta učitelka se nás ptala, jestli to někdo spočítá. No já jsem na to přišel, asi mi to trvalo déle než Gaussovi, a taky jsem na rozdíl od něj věděl, že to jde, nicméně jsem to spočítal taky. No a tato učitelka nás pak měla tři roky jako třídní, a když jsem byl v deváté, tak mi po klasifikační poradě vynadala, že jsem jí neřekl, že jsem v matematice dobrý. My jsme totiž měli v devítce ředitelku na algebru a zástupkyni na geometrii, no a ta učitelka si udělala ostudu, když tam přišla s tím, že jsem slabý žák. Když mi nadávala, tak jsem si myslel, že to má vědět. Jenže rok před tím mi zabránila jít na strojní průmyslovku.

---

Nepřehlédněte další články autora:

• Jaký nás čeká energetický osud aneb budeme následovat dinosaury?
• Je v českém zájmu odpojit Temelín? Expert popisuje výhody a nevýhody jaderné energie

---

To jsou tedy základní chyby ve školství a při učení, tedy to, že se (někteří) žáci/studenti učí věci zpaměti, aniž by chápali význam toho všeho. Také učitelé leckdy nemají o výuku a žáky zájem, známkují podle učebnic a pochopení věci je nezajímá. Druhá věc je výuka, ale i (z mých zkušeností) věda, kdy se ignorují nebo nehledají souvislosti z ostatních oborů.

Jednou jsem byl s dětmi na protržené přehradě, děti běhaly po lese a já si dal svačinku. No a ke stolu si přisedly dvě starší ženy a mladá slečna. Ty ženy byly sestry a ta slečna vnučka jedné z nich. A ta slečna začala vyprávět, jak studuje a co všechno při tom stihne, a jak k tomu plánuje studovat ještě jednu školu. Holka, ty určitě „študuješ“ ekonomii, pomyslel jsem si. A taky že jo!

Navíc je smutné, že nám věda/školství zatajuje rozpory, věci, co nedokáže vysvětlit, nebo alternativní teorie, které jí jsou nepohodlné.

Například jsem se nikdy ve škole nedověděl, že:

• kdyby se gravitace šířila rychlostí světla, tak by nemohla uniknout z černé díry. To je jasný logický rozpor, ale relativistka o něm nic neříká. Pak chtějí měřit rychlost gravitačních vln a diví se, že jim to nevychází, tedy rychlost světla. Gravitace má zřejmě daleko vyšší rychlost, možná nekonečnou (žádejte o vysvětlení svého relativistického fyzika)
• také jsem se nedozvěděl např. o Puma Punku, kde jsou minimálně tisíce let staré, prefabrikované díly kamene, s jejichž výrobou by měla problém i současná technika, a u kterých vůbec netušíme, k čemu mohly sloužit, na rozdíl od pyramid či Stonehenge.
• existuje teorie, že zdánlivý pohyb kontinentů je ve skutečnosti způsoben rozpínáním Země, tedy že se mění poloměr, a kontinenty se od sebe vzdalují ne proto, že „plavou“ ale proto, že se Země zvětšuje. Pro tuto teorii je spousta důkazů, já, když jsem se o ní dozvěděl, tak zapadla do všech mých znalostí, ovšem ve školách se o ní neučí ani jako o možnosti.

Mám takové moto: „Je lepší znát méně ale rozumět tomu co znám, něž se snažit znát všechno a nerozumět ničemu“. Dokud si budeme lhát, tak se naše společnost nezlepší.

---

Nepřehlédněte: Evropští operátoři varují: Během zimy se připravte na výpadky mobilních sítí!

---

Ekonomie, řízení (management), právo na spravedlnost, vláda a majetek

Kdysi jsem četl článek o tom, jak nějací vězni měli za úkol provést demolici starého, dávno opuštěného statku, a nalezli při tom dva krajáče peněz. Ten článek se zabýval těmi penězi, z jakého období byly, kolik jich bylo a tak. Já se o tom ovšem zmiňuji proto, že ty mince tu svoji skutečnou hodnotu dávno pozbyly. Těm lidem, kteří je shromáždili, to muselo dát ohromnou práci, ale bylo to vlastně zbytečné.

Já jsem ve škole neměl ekonomii rád a nějak jsem nechápal proč, bylo to v mém podvědomí. Daleko později jsem si uvědomil, že to je proto, že ekonomie se zabývá jen okamžitým ziskem, nic jiného ji nezajímá. Bohužel je v současné době situace taková, že vedoucí pracovníci mají nehorázné platy a většinou přitom za svou činnost nenesou žádnou odpovědnost.

To je bohužel zkušenost, mohu uvést několik příkladů:

• havárie raketoplánu Challenger, která byla způsobena tlakem vedoucích pracovníků na urychlení startu, přičemž byly ignorovány námitky technických pracovníků
• havárie raketoplánu Columbia, ta sice nebyla přímo způsobená vedoucími pracovníky, ti ale odmítli návrhy techniků na zjištění skutečného stavu poškození raketoplánu na oběžné dráze
• krize z let 2007/2008, která byla vyvolaná nehorázným chováním bankovních pracovníků v USA s úvěry na nemovitosti
• nehorázné chování vedení nejmenované firmy vyrábějící letadla, toto chování způsobilo pád dvou letadel

Ve všech těchto případech (laskavý čtenář jistě zná, nebo si může dohledat spoustu jiných případů) nebyl nikdo potrestán, přestože jejich činy bylo způsobeno utrpení velkého množství lidí.

Zde bych si dovolil citát z knihy Pán prstenů III., Návrat krále: Všechno začalo Uhříkem, jak mu říkáme,“ řekl sedlák Chaloupka, „a začalo to, jak jste odešel, pane Frodo.“ Ten měl ale divný nápady, Uhřík. Vypadalo to, že chce všecko mít a všemu poroučet. Brzo vyšlo najevo, že mu už toho patří víc, než mu bylo zdrávo, a pořád shraboval další; záhada ovšem byla, kde na to bere peníze: mlýny a sladovny a hospody a statky a pole listí. Pískařův mlejn koupil, jak to vypadá, ještě než přišel do Dna pytle.

Začínal samozřejmě s velkým majetkem v Jižní čtvrtce, co zdědil po tátovi, a prodával zřejmě spoustu nejlepšího listí a už rok nebo dva ho posílal tiše pryč. Ale loni koncem roku začal odesílat celý náklady zboží, nejen listí. Věcí se začalo nedostávat, a to šla zima. Lidi se zlobili, ale on měl svou odpověď. Přišla spousta siláků, většinou darebáků, s velkými vozy, někteří odváželi zboží na jih, jiní zůstali tady. A přicházeli pořád další. Než jsme pochopili, co se děje, byli usazení celém Kraji, káceli stromy, kopali a stavěli si kůlny a domy, jak se jim zlíbilo. Uhřík nejdřív za zboží a škody platil, ale oni se brzo začali chovat jako páni a brali si co chtěli…

V tom citátu je v podstatě shrnut problém naší společnosti, lidstva. Jednak hromadění majetku malou skupinou lidí, ale i to, že vlastně mnohdy ani netušíme, kdo vládne. Zdá se, že ti nahoře vymýšlejí různé problémy, aby proti sobě poštvali lidi.

Kdysi jsem viděl film o nějakém ústavu, kde byly starší žákyně či dorostenky, byly zaostalé a personál je trýznil a šikanoval. Nakonec jedna z nich ten ústav zapálila, a byla později souzena za žhářství. Jenže ona to byla sebeobrana a soudy k tomu vůbec nepřihlédly. To je podle mě problém, myslím že by měl vždy být souzen ten první zločin, v tomto případě tedy ten teror prováděný na schovankách a teprve potom to „žhářství“, které vlastně bylo sebeobranou.

Také mi jeden kamarád, šéf údržby, vyprávěl, jak to chodí v jejich firmě. Že si vedení často vymýšlí různé nesmysly, a on se jim snaží marně vysvětlit, že to vážně nesmysly jsou. Nakonec to vždy skončí tak, že jde za svými lidmi a říká jim, že se holt nedá nic dělat, že to tedy musí udělat, aby ti šéfové viděli, že to nejde. No, já mu na to řekl, že by to ale pak ti šéfové měli zaplatit, a on mi na to odpověděl, že to takto nefunguje. Bohužel, mám i další obdobné zkušenosti, hlavně tam, kde vládnou MBA.

Doslechl jsem se o případu, který se údajně stal v Maďarsku, kdy někdo viděl, jak naproti vykrádají garáž. Zavolal tedy na policii, a oni mu řekli něco ve smyslu, že to je prkotina a že nepřijedou. On se naštval a zavolal tam znovu, že už teda nemusí jezdit, že je všechny zastřelil. V tu ránu tam byli.

A v rádiu jsem slyšel rozhovor s nějakou spisovatelkou. Ona říkala, že do konfliktu a Ukrajině považovala za největší problém globální oteplení, ale teď, že to je válka na Ukrajině, která je tak blízko. Tedy větší pokrytectví jsem už dlouho neslyšel. Globální oteplení je takový problém, že všechny dosavadní války před ním blednou. To, že se jej někteří snaží bagatelizovat, to na věci nic nemění. Ale daleko větší pokrytectví spatřuji v tom, že ta spisovatelka viděla blízkost války na Ukrajině, zatímco vzdálené konflikty jí vůbec nevadily.

Také jsou špatně „kotce“ místo kanceláří. Jednu takovou jsme měli ve firmě, kde jsem kdysi pracoval. Ovšem firma plánovala to zavést kompletně pro všechny. Já jsem tenkrát řekl, že to je nesmysl, a že se ví, že to je špatně. A můj šéf machroval, že ať to dokáži a že on to zastaví. Já jsem skutečně sehnal odborné vyjádření, že to je nesmysl. Jenže můj šéf, ostatně jsem neočekával nic jiného, sklapnul podpatky a nic neudělal. Samozřejmě, že ty kotce jsou špatně, ohrožují duševní zdraví a snižují produktivitu práce.

Jak zvládnout (energetickou) krizi?

Samozřejmě, podle mého názoru ještě máme šanci. Jenže to má háček, lidstvo jako takové by muselo dostat rozum.

Jsou ovšem některá opatření, která lze provést hned, musíme ale chtít:

• Zrušení ekonomických a manažerských škol: to, co umějí ekonomové, umí každý, kdo trochu přemýšlí, ale na rozhodování jsou třeba znalosti z oboru, z technologie a podobně, ne z ekonomie.
• Zrušit leteckou dopravu: je zcela zbytná, zejména v tom rozsahu, ve kterém je. Pokud někdo někam potřebuje nebo chce, má jet vlakem nebo lodí, být tam třeba déle a vážit si toho, že tam je. Letecká doprava velice a zbytečně zatěžuje ekosystém.
• Vytvářet zákony včetně vysvětlení: podobně jako jsou vědecké práce, kde by v každém zákonu byl vysvětlen jeho účel, byli by tam vždy uvedeni autoři, a to i u pozměňovacích návrhů. To, že by tam byl pečlivě vysvětlen účel, by mělo z velké části omezit obcházení zákonů.
• Trestání trestných činů v pořadí, v jakém byly provedeny.
• Celospolečenská diskuze: tedy řešení na základě odborně-veřejného konsenzu
• Snažit se co nejméně dojíždět za prací, podpořit stěhování za prací
• Přestat podporovat elektromobilitu

Cíl lidstva

V předchozí kapitole jsem navrhl řešení, jak by naše společnost, tím myslím celé lidstvo, mělo postupovat. Kdysi mi jeden kamarád řekl, že jsme „čtvrtá generace“, tím myslel celé lidstvo, které, podle jeho informací, už bylo třikrát na pokraji vyhynutí. Zcela jistě to hrozí i současné společnosti, pokud neubere plyn.

Jaké jsou možnosti přesídlení lidstva na jinou planetu? Žádné! Podle našich současných znalostí, není možné letět ani k nejbližší hvězdě. Z planet a měsíců, které známe, by mohly přicházet do úvahu pouze Venuše a Mars. Na Marsu ale není magnetické pole, a navíc má oproti Zemi nízkou gravitaci. Tedy bylo by tam možné krátkodobě žít, za předpokladu, že tam osadníci budou mít dostatečný energetický zdroj na udržení rozdílu entropie (tzn. udržení životních podmínek uvnitř obydlí). Myslím, vzhledem k nízké gravitaci, že tam nebude možné rozmnožování. Venuše má zase delší den než rok, v podstatě to znamená jen pomalé otáčení vůči Slunci, tedy Venuše má jednu stranu přivrácenou a jednu odvrácenou. Podle našich znalostí není možné přistání posádky na povrchu. Pokud bychom chtěli Venuši přizpůsobit (tzv. terraformace), museli bychom jí nejprve roztočit tak, aby její den byl podobně dlouhý jako na Zemi, a doufat, že tím vznikne magnetické pole. Pokud by se to povedlo, a Venuše by s roztočením získala magnetické pole, pak by ještě bylo nutné někde získat vodu, přitáhnout odněkud kus ledu (jádro komety). Obojí je ovšem mimo současné i budoucí možnosti naší společnosti.

Já jsem dospěl k názoru, berte to spíš jako filozofii, že si nás Země, po pádu meteoritu, který ukončil druhohory a způsobil vyhynutí neptačích dinosaurů, vychovala. Zdá se, že lidstvo má alespoň teoretické znalosti o tom, jak se bránit a dokáže zatím alespoň sledovat objekty, které potenciálně mohou kolidovat se Zemí. Prakticky to je samozřejmě těžší. Myslím (neověřoval jsem to výpočtem), že kdyby se na vzdálenost jednoho světelného roku přiblížil objekt o hmotnosti Slunce, slušně by to zamíchalo oběžnými dráhami planet (kolem Slunce), a my bychom měli velký problém. I méně hmotný objekt, například o hmotnosti Země, by při blízkém průletu způsobil nepředstavitelnou katastrofu, naše planeta by mohla být roztrhána slapovými silami a vrhnuta na jinou, dopředu nepředvídatelnou oběžnou dráhu.

Zkrátka zatím si nedokážeme představit, že bychom dokázali pohnout objektem velkým například jako je Měsíc. Nicméně určitou představu o odklonění menších těles, jako byl meteorit, který vyhubil dinosaury, už máme. Je ale jasné, že taková akce vyžaduje dlouhou přípravu a její výsledek je nejistý. Samozřejmě, v čím větší vzdálenosti od Země by došlo k pokusu o odklonění, tím více bude dotyčné těleso odkloněno od původního místa srážky.

Předpokládám, že laskavý čtenář má svůj názor na svět, a to co jsem napsal, bude pro něj jen důvod k zamyšlení.

Zdroj náhledové fotografie: blende12 / Pixabay