- Skok do černé díry
- Podívejte se na simulaci NASA
Možná jste také někdy přemýšleli, co by se stalo, kdybyste spadli do černé díry. Odpověď na tuto otázku přináší simulace americké vesmírné agentury NASA. Superpočítač Discover úchvatné video generoval pět dní, ale běžnému notebooku by to trvalo více než deset let.
Nepřehlédněte: Brzy nás čeká magická podívaná: Noční obloha nad Českem po 80 letech znovu zazáří, ale ne díky Měsíci
Výlet do chřtánu černé díry
Na videu pracoval astrofyzik Jeremy Schnittman z Goddardova střediska vesmírných letů NASA. Záběry ukazují, jak by to vypadalo, kdyby někdo spadl přímo do černé díry. Vědec vysvětluje, že se klip rozhodl vytvořit kvůli četným dotazům veřejnosti. „Lidé se na to často ptají a simulace těchto těžko představitelných procesů mi pomáhá propojit matematiku z teorie relativity se skutečnými důsledky v reálném vesmíru,“ řekl podle oficiálních webových stránek NASA.
Vědec simulaci naprogramoval na supermasivní černou díru, která je 4,3milionkrát hmotnější než naše Slunce. Parametry tak přibližně odpovídají nepolapitelnému objektu Sagittarius A*, který tvoří jádro Mléčné dráhy. „Simuloval jsem dva různé scénáře, kdy kamera – náhradník odvážného astronauta – jednoduše mine horizont událostí a je pak vystřelena do vesmíru, a kdy překročí práh a zpečetí svůj osud,“ říká Schnittman.
„Pokud máte na výběr, chcete spadnout do supermasivní černé díry. Hvězdné černé díry, které obsahují až kolem 30 hmotností Slunce, mají mnohem menší horizonty událostí a silnější slapové síly, které mohou roztrhat blížící se objekty dříve, než se dostanou k horizontu,“ uvádí ve zprávě NASA. Součástí fascinujícího videa, na které se můžete podívat níže, jsou i vysvětlující popisy, takže se můžete v klidu zorientovat v tom, co právě vidíte nebo míjíte.
Vidíme nĕco, co ještě žádný človĕk
Černé díry vznikají z jader masivních mrtvých hvězd, které se hroutí pod vlastní gravitací, a jsou tak husté, že se jejich hmota stlačuje do prostoru, který je pro fyziku v současnosti nepopsatelný. Jedním z důsledků této komprese je horizont událostí; zhruba kulová hranice, kde je gravitační přitažlivost tak silná, že ani rychlost světla nestačí k dosažení únikové rychlosti.
V současné době se známé černé díry dělí do dvou kategorií: černé díry s hvězdnou hmotností, jejichž hmotnost se pohybuje do několika desítek hmotností Slunce, a supermasivní černé díry, vesmírná monstra, s hmotností miliard Sluncí.
Zdroj náhledové fotografie: Aman Pal / Unsplash, zdroj: Science Alert, IFLScience, NASA