- Čína představila prototyp raketoplánu Haolong určeného k opakovaným misím.
- Díky aerodynamickému tvaru a velkým křídlům může po návratu přistát jako letadlo.
- Čína upevňuje svou pozici v kosmickém výzkumu, usiluje o více možností pro průzkum Měsíce a Marsu.
Čína představila nový raketoplán Haolong, který má využívat pro cesty mezi Zemí a čínskou vesmírnou stanicí Tchien-kung. Na rozdíl od svého předchůdce Tianzhou, který sloužil jen pro jednorázové lety, je Haolong navržen jako opakovaně použitelný, což by mělo výrazně snížit náklady na vesmírné mise.
Nepřehlédněte: Čína dokončuje nejrychlejší letadlo na světě. Do USA doletí za kratší dobu, než trvá cesta autem z Prahy do Brna
Pro Čínu naprosto převratný raketoplán
Raketoplán má aerodynamický design s velkými křídly, díky čemuž dokáže po návratu na Zemi přistát na letišti, podobně jako letadlo nebo americký X-37B. S délkou přibližně 10 metrů je Haolong lehčí a kompaktnější než Tianzhou, což mu dává výhodu při přepravě zásob i citlivých vědeckých experimentů zpět na Zemi.
Nový raketoplán bude vypouštěn pomocí nosné rakety a jakmile dosáhne oběžné dráhy, zamíří na stanici Tchien-kung, kde bude sloužit posádce. Čína tímto krokem významně pokročila v oblasti znovupoužitelné vesmírné technologie, která je ekonomicky výhodnější a zároveň šetrnější k životnímu prostředí.
Rychlý a znovupoužitelný
Haolong zároveň reflektuje ambiciózní plány Číny ve výzkumu vesmíru. V rámci svého kosmického programu, který se v posledních letech rozvíjí rychlým tempem, se země zaměřuje nejen na budování a údržbu vlastní vesmírné stanice Tchien-kung, ale také na dlouhodobější výpravy, jako je plánovaná lunární mise s posádkou nebo průzkum Marsu.
Díky novému opakovaně použitelnému raketoplánu by se mohly mise na stanici Tchien-kung uskutečňovat častěji a efektivněji. Čína jeho představením také posiluje své postavení mezi vesmírnými velmocemi a otevírá si cestu k dalším technologickým pokrokům v oblasti vesmírného výzkumu a průzkumu sluneční soustavy.
Zdroj náhledové fotografie: 12019 / Pixabay, zdroj: IFL Science