Hluboko v nitru Země našli zvláštní strukturu. Zřejmě jde o pohřbenou starou planetu

• V hlubinách Země je zvláštní útvar
• Má dokazovat, jak vznikl Měsíc

V hloubce asi 3 000 kilometrů pod povrchem Země se nachází záhadný pás materiálu, který vědce již dlouho fascinuje. Nový výzkum naznačuje, že jde zřejmě o pozůstatek dávného magmatického oceánu, který pokrýval naši planetu před miliardami let, píše server Science Alert.

Nepřehlédněte: Takhle vypadá letadlo budoucnosti na vodíkový pohon. Připravte se na revoluční změny

Magmatický oceán uvnitř Země

Pod našima noha se nachází pás materiálu, o kterém kromě vědců prakticky nikdo netuší. Jde o takzvanou vrstvu D, o které se mezi experty vedou diskuze již řadu let. Nejnovější studie přináší zatím nejlogičtější vysvětlení, s čím máme vlastně co dočinění: Chemické reakce vyvolané extrémními tlaky a teplotami na dně tohoto dávného magmatického oceánu zřejmě způsobily nerovnosti, které vědce dosud mátly, naznačují simulace.

Na rozdíl od předchozích modelů nový výzkum zohledňuje klíčovou roli vody přítomné v těchto raných magmatických oceánech. Podle expertů z Princetonské univerzity byl tento aspekt v předchozích pracích zcela přehlížen nebo ignorován, přičemž měl klíčový vliv na proces tuhnutí a chladnutí tohoto žhavého oceánu.

V nové studii vědci říkají, že voda se mohla smísit s minerály a vytvořit peroxid železa a hořčíku neboli (Fe,Mg)O2. Tato sloučenina má silnou afinitu k železu, jeho přítomnost by tak mohla vysvětlit, jak se vrstvy bohaté na železo vytvořily v místě, kde se nachází vrstva D; těsně nad hranicí mezi roztaveným vnějším jádrem Země a okolním pláštěm.

„Náš výzkum naznačuje, že tento hydratovaný magmatický oceán podpořil vznik fáze bohaté na železo zvané peroxid železa a hořčíku,“ říká datový vědec Qingyang Hu z Centra pro vysokotlaký vědecký a technologický pokročilý výzkum (HPSTAR) v Pekingu. „Podle našich výpočtů mohla jeho afinita k železu vést k nahromadění peroxidu s převahou železa ve vrstvách o tloušťce až několika desítek kilometrů.“ Jak bylo železo přetahováno, tyto chemické reakce se soustředily do určitých oblastí a vytvořila se vrstva „D“, naznačuje tým v článku.

Jak vznikl Měsíc?

Pokud jsou úvahy vědců správné, pomohlo by to také vysvětlit zóny s velmi nízkou rychlostí (ULVZ) nacházející se hluboko v nitru Země – husté oblasti materiálu, ve kterých jsou seismické vlny výrazně zpomaleny. Výzkumníci se navíc domnívají, že tyto vrstvy bohaté na železo mohou fungovat jako izolátory, které udržují různé oblasti spodního pláště oddělené.

„Naše zjištění naznačují, že peroxid bohatý na železo, který vznikl z dávné vody v magmatickém oceánu, hrál klíčovou roli při utváření heterogenních struktur vrstvy D,“ vysvětluje Hu.

Podle něj tento magmatický oceán vznikl při gargantuovské srážce s jinou planetou před přibližně 4,5 miliardami let. Některé zbylé kusy byly vyvrženy a vytvořily to, čemu dnes říkáme Měsíc, zatímco na naší planetě zůstala opojná směs těkavých prvků (včetně uhlíku, dusíku, vodíku a síry), která pomohla zažehnout život.

Zdroj náhledové fotografie: generováno AI (Dall-E), zdroj: Science Alert, National Science Review