Francie postavila vědecký zázrak. Umělé Slunce může dodávat světu nekonečnou energii

• Umělé slunce vytvořené ve Francii se znovu překonalo.
• Teplotu o hodnotě 100 milionů stupňů Celsia vyzařovalo déle než kdy předtím.

Tak tohle se povedlo! Francouzský reaktor WEST zdolal další milník při směřování k „hvězdným teplotám“ potřebným k výrobě fúzní energie. Nejžhavějším místem v naší soustavě je Slunce s teplotou jádra 15 milionů stupňů Celsia, avšak dvě minuty 28. května držel pomyslné prvenství experimentální fúzní reaktor, když dosáhl teploty plazmatu 100 milionů stupňů po dobu 22 minut.

Nepřehlédněte: Konec vybitých telefonů? Výdrž prodlouží unikátní solární panel na zadní straně

Umělé Slunce nemusí být jen sen

Jaderná či nukleární fúze je typ jaderné reakce, při které dochází ke slučování atomových jader lehčích prvků v jádra těžších prvků a zároveň k uvolnění energie. Termojaderná fúze probíhající za vysokých teplot je zdrojem energie většiny hvězd včetně Slunce. Jaderná fúze je v principu opakem štěpení jader těžkých prvků.

Výsledkem je mnohem více energie, ale bez radioaktivního odpadu. Tento vědecký svatý grál však zůstává i po desetiletích výzkumu stále v nedohlednu. A nic na tom nemění bohužel ani nově oznámený rekord, jehož vědci dosáhli v tokamaku WEST ve Francii, když 12. února udržel plazmu stabilní po dobu 1 337 sekund.

Šéfka CEA Anne-Isabelle Etienvreová v prohlášení pro média uvedla, že stále ještě existuje mnoho „technologických překážek“, které je třeba překonat, než bude termojaderná fúze „produkovat více energie, než kolik jí dnes spotřebuje“.

Tokamak je cestou k čisté energii

Na jihu Francie ve vědecko-výzkumném středisku Cadarache, nedaleko od místa, kde je postaven WEST, v současnosti vzniká reaktor ITER. Samotná stavba špičkového tokamaku však nabírá zpoždění.

Mezinárodní fúzní megaprojekt, který vyvíjejí desítky zemí včetně Koreje, Číny, USA, EU a Ruska, byl nedávno odložen o další tři roky a v současné době by měl dosáhnout požadované úrovně až v roce 2036. K samotné fúzi deuteria a tritia (izotopů vodíku, které slouží jako palivo) pak má dojít dokonce až v roce 2039. Celkově se tedy projekt zpozdí o 15 let, přičemž není vyloučeno, že se v budoucnu dočkáme ještě dalších odkladů.

Zdroj náhledové fotografie: Bing Image Creator (generováno AI), zdroj: Science Alert