- Dysonova sféra je hypotetická superkonstrukce, jež by umožnila využití absolutně veškeré energie, kterou uvolňuje hvězda.
- Jak reálné je vytvoření takové teoretické stavby?
Každé civilizaci, která plně osídlí a naučí se využívat svou planetu, nutně začnou docházet zdroje energie. S možným řešením, jak pokrok udržet, přišel před lety americký matematik a fyzik Freeman Dyson, který vymyslel teoretický koncept, který dostal později jméno Dysonova sféra.
Nepřehlédněte: K Zemi se vrací jasná kometa, která by mohla zastínit hvězdy na obloze. Naposledy ji viděl pračlověk
Dysonova sféra
Slunce vyzařuje ohromné množství energie, vědci odhadují že 400 septilionů wattů za sekundu. Na Zemi však dopadá méně než 0,0000001 procenta tohoto záření. Je to volně dostupná energie a teoreticky existuje způsob, jak ji všechnu získat, tedy za předpokladu, že by se nám podařilo zkonstruovat něco, co značně přesahuje lidské možnosti: Dysonovu sféru.
Dysonova sféra je hypotetická vesmírná superkonstrukce, která by měla být optimálním kosmickým habitatem pro civilizace na vyspělejší úrovni než je lidstvo. Nemusí to být koule jako taková; návrhy ji často vidí také jako roj solárních panelů, které sklízejí a následně přenášejí zmíněnou energii do uzlů nebo na planety. Těm se konkrétně říká Dysonovy roje.
Zatímco planeta jako Země čerpá jenom fragment sluneční energie, Dysonova sféra by čerpala 100%, a nabízela k životu extrémně gigantickou plochu. První návrh takové struktury pochází z románu Olafa Stapledona Star Maker. Seriózně se jí však zabýval až fyzik Freeman Dyson v roce 1960, ačkoli sám standardní zobrazení pevného pláště kolem hvězdy považoval za nemožné.
Je vesmír plný obřích mimozemských staveb?
Pro řadu vědců je představa Dysonovy sféry velmi přitažlivá jednak pro svou jednoduchost a eleganci, ale také by mohla vysvětlit, proč se zatím nepodařilo najít stopy po vyspělých technologických civilizacích – ty by byly bezpečně ukryté ve svých sférách. Dosavadní pátrání pomocí výkonných teleskopů však k nalezení mimozemšťanů nevedlo. Nedávno sice astrofyzici našli sedm hvězd, které by mohly být sídlem supervyspělé civilizace s Dysonovou sférou, mnozí uznávaní vědci však jejich studii odmítli.
V diskusích kolem Dysonových sfér se často neklade jedna důležitá otázka: Potřebuje lidská civilizace tolik energie? Nedávná studie odborníků NASA naznačila, že při realistické extrapolaci života na Zemi by postavit Dysonovu sféru nedávalo žádný smysl. Práce ukázala, že populace 30 miliard lidí s vysokou životní úrovní by stále spotřebovávala méně sluneční energie, než kolik jí dopadá na naši planetu. K čemu bychom tedy přesně Dysonovu sféru stavěli?
Mnozí vědci, jako astrofyzik Simon Goodwin z Sheffieldské univerzity, se domnívají, že v době, kdy by se civilizace dostala do bodu, kdy by byla schopna Dysonovu sféru vybudovat, měla by lepší způsob, jak získat energii, než pomocí hvězdy, pokud by ji opravdu potřebovala. Zásadním problémem však je, že tolik hmoty prostě neexistuje. Kdyby lidstvo chtělo vytvořit megastrukturu kolem Slunce o tloušťce pouhých deseti kilometrů, potřebovalo by k tomu materiál v hodnotě asi milionu Zemí. Dysonova sféra tak zůstává prozatím nedosažitelným snem.
Zdroj náhledové fotografie: Generováno AI, zdroj: IFLScience, NASA