- Energetická krize hýbe světem
- Vědci upozorňují na přelomové řešení
Energetická krize patří mezi nefrekventovanější témata posledních dní, týdnů a měsíců. Proč tomu tak je, nemá smysl příliš sáhodlouze pitvat. V kostce jde o prolínání několika rovin: 1) teoretické (zdroje), 2) praktické (centralizace, nedostatek, Green Deal), 3) cenové (skokové zdražení) a 4) budoucí (bude jí mít lidstvo dostatek?).
Současná situace navíc v plné míře potvrzuje staré známé: člověk míní, život mění. To, co se teď děje se vymyká jakékoliv logice a sazby distributorů budiž toho důkazem.
Energie budoucnosti
V USA se však rýsuje projekt, který nemá v dějinách lidstva obdoby. Jde o přelomovou záležitost, jež by mohla pořádně zamíchat kartami. Společnost Quaise se chystá do zemského povrchu vyvrtat nejhlubší vrt v historii, informuje wn24.cz a odvolává se na info, které firma pověsila na Twitter.
Nepřehlédněte: Nesmrtelnost na dosah ruky? Malá medúza možná prodlouží lidský život
Energy company #Quaise Inc., pioneering millimeter wave #drilling technology to access deep #geothermal energy, announces that it has raised $12 million in financing from Nabors Industries (@NaborsGlobal)
Full story here: https://t.co/lnmTPHx5vM#wavedrilling #geothermalenergy pic.twitter.com/37MDwaGbTG
— ThinkGeoEnergy #GeothermalNews (@thinkgeoenergy) August 9, 2021
„Gyrotron je druh maseru, tedy zařízení pro zesilování elektromagnetických vln (v tomto případě milimetrových) pomocí stimulované emise záření. Jde o letitý vynález ze šedesátých let, který se od počátku sedmdesátých let používá pro zahřívání plazmatu pro fúzní reaktory. V dnešní době existují gyrotrony, které generují kontinuální megawattové paprsky. S tím už se vrtat dá. Odborníci odhadují, že by 1 MW gyrotron měl vyvrtat asi 70 metrů horniny za hodinu.“
— Stanislav Mihulka, Osel.cz
V kostce jde o specifický fúzní projekt, jehož cílem je s pomocí gyrotronu přístup k neomezenému zdroji geotermální energie. Server uvádí, že plán je následující: v roce 2024 začít vrtat, postupně se dostat do hloubky 20 kilometrů a využít tepla, které je generováno rozpadem radioaktivních prvků hluboko pod povrchem.
Zdroj náhledové fotografie: Gary Meulemans / Unsplash