- Sluneční soustavou se řítí megakometa
- Vědci ji dlouho považovali za trpasličí planetu
Největší kometa, jakou kdy pozemšťané spatřili, skrývá obrovské tajemství. Nová analýza ukazuje, že se stala aktivní mnohem dříve, než se dosud předpokládalo, upozorňuje odborný server Science Alert.
Nepřehlédněte: Vzniká jachta větší než Titanic na jaderný pohon. Vědci na ní budou zachraňovat svět
K Zemi letí kometa, která vědcům bere dech
Bernardinelli-Bernstein (nebo C/2014 UN271) je největší kometa, jakou kdy lidstvo pozorovalo. Rychlostí přes 35 000 km/h se řítí vesmírem ze vzdáleného Oortova oblaku směrem do naší sluneční soustavy. K Zemi bude nejblíže v lednu 2031, tedy už za pouhých osm let.
Je tak velká, že ji astronomové zpočátku mylně považovali za trpasličí planetu. Podle NASA se jedná o nefalšovaného obra s délkou až 150 kilometrů, který je asi tisíckrát hmotnější než typická kometa. Stačí se podívat třeba na Hale-Boppovu kometu (průměr 40 až 80 km), Sarabatovu kometu z roku 1729 (až 100 km) nebo asteroid Chicxulub (10 až 15 kilometrů), který vyhubil dinosaury, aby nám došlo, že Bernardinelli-Bernstein je mezi vlasaticemi skutečným mastodontem.
Prozkoumáním údajů zaznamenaných družicí TESS (Transient Exoplanet Survey Satellite) vědci zjistili, že kometa se stala aktivní mnohem dříve a ve větší vzdálenosti od Slunce, než se dosud předpokládalo.
„Kometa se stává aktivní, když záření ze Slunce ohřívá její ledový povrch, mění led na páru a uvolňuje zachycený prach a zrnka. Vzniklá mlha, nazývaná koma, může být pro astronomy užitečná při zjišťování, z čeho přesně je daná kometa složena,“ uvádí web Science Alert. Ve větší vzdálenosti od Slunce byla dosud přímo pozorována pouze jedna aktivní kometa, a ta byla mnohem menší než Bernardinelli-Bernstein.
Godzilla na obloze
„Tato pozorování posouvají vzdálenosti aktivních komet dramaticky dál, než jsme dosud tušili,“ říká astronom Tony Farnham z University of Maryland (UMD). K detekci komy kolem komety bylo zapotřebí důmyslného vrstvení snímků: Vědci museli zkombinovat několik fotografií ze sondy TESS, která používá dlouhé, 28denní expozice, a pokaždé zarovnat polohu komety, aby na ni lépe viděli.
„Vycházíme z předpokladu, že C/2014 UN271 byla pravděpodobně aktivní i ve větší vzdálenosti, ale my jsme ji předtím prostě neviděli,“ dodává Farnham. „Zatím nevíme, jestli existuje nějaký mezní bod, kdy můžeme začít pozorovat tyto objekty v chladných částech vesmíru, než se stanou aktivními.“
Podle astronomů se kometa vydala na dlouhou cestu do nitra naší Sluneční soustavy před více než milionem let, kdy její pouť začala někde v Oortově oblaku – rozsáhlém útvaru plném ledových hornin vzdáleném miliardy kilometrů od Země. Experti odhadují, že její průlet v roce 2031 bude pozorovatelný ze Země pomocí dalekohledů.
Zatímco před 3,5 miliony let prolétala od Země ve vzdálenosti asi 18 AU, tentokrát by se měla přiblížit na vzdálenost „pouhých“ 10,97 AU. Připomeňme, že AU je astronomická jednotka délky přibližně rovnající se průměrné vzdálenosti Země od Slunce.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Space, AZAnimals, Science Alert