Teleskop Jamese Webba

Dalekohled Jamese Webba pořídil dosud neviděné snímky Marsu. Našel na rudé planetě stopy života?

  • Vesmírný dalekohled Jamese Webba pořídil další úžasné snímky
  • Své citlivé přístroje nyní zaměřil na rudou planetu

Webbův teleskop opět fascinoval svět svými záběry vesmíru. Tentokrát pořídil své vůbec první snímky Marsu, které, jak vědci doufají, jim pomohou lépe porozumět jeho atmosféře.


Nepřehlédněte: Po iPhonech 14 Pro se jen zaprášilo, v Česku jsou beznadějně vyprodané. Další zájemci si musí počkat do listopadu


Webb se znovu předvedl

Jednou z věcí, v nichž byl měl přímo excelovat nedávno zprovozněný americký vesmírný dalekohled Jamese Webba, je pozorování planet nacházejících se za hranicemi Sluneční soustavy. Data z jeho přístrojů mají pro vědce cenu zlata, neboť vypovídají mnohé o možné přítomnosti života, obyvatelnosti a řadě dalších věcí. To ale neznamená, že vědci JWST nepoužívají k pozorování mnohem bližších cílů.

V uplynulých dnech se Webb vytáhl, když odeslal na Zemi své první snímky Marsu, zachycující atmosférická data pro celou planetu, která astronomům pomohou identifikovat jevy a plyny, které předchozí kosmické dalekohledy nedokázaly.

„Nyní můžeme skutečně získat tyto kompletní snímky planety v celém infračerveném rozsahu s neuvěřitelnou citlivostí,” řekl Geronimo Villanueva z Goddardova střediska vesmírných letů NASA.

Snímky z teleskopu zachycují východní polokouli Marsu ve dvou různých infračervených vlnových délkách. Kratší vlnová délka ukazuje odražené sluneční světlo a odhaluje povrchové rysy, které jsou často vidět na snímcích ve viditelném světle, zatímco delší vlnová délka odhaluje informace o teple vyzařovaném z povrchu a atmosféry Marsu, a také o koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře.

Pro vědce mise představuje skutečnou vývzu. Proč?

Zobrazování blízkých planet, jako je Mars, je pro přístroj, jakým je JWST, který byl navržen pro detekci velmi vzdálených objektů, poměrně obtížné. Infračervené sluneční světlo odražené od Marsu totiž přístroje teleskopu přetěžuje, takže vědci museli přizpůsobit svou metodu pořizováním krátkých expozic. „Zachycení Marsu bylo obzvláště složité, protože se pohybuje poměrně rychle kolem Sluneční soustavy, zatímco JWST obvykle snímá objekty, které se vůči ostatním hvězdám téměř nepohybují,“ upřesnil Villanueva.

První snímky a data Marsu z Webbova teleskopu neodhalily nic, co bychom o planetě již nevěděli. Identifikovaly prach, povrchové horniny a atmosférické prvky, jako je voda a oxid uhličitý. Vědci nicméně doufají, že jim další pozorování umožní lépe pochopit procesy, které se na rudé planetě odehrávají v krátkém časovém měřítku, jako jsou například prachové bouře nebo výkyvy počasí.

Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: New Scientist, ESA

Total
0
Shares