- Čínské vozítko Yutu-2 zkoumá odvrácenou stranu Měsíce
- Snaží se zjistit, jaká je historie našeho přirozeného satelitu
Od svého prvního přistání v roce 2018 pořizuje čínská družice Čchang-e 4 ohromující panoramata impaktních kráterů a odebírá vzorky minerálů z měsíčního pláště. Nyní umožnila vědcům vizualizovat vrstevnatý koláč struktur, které tvoří horních 300 metrů měsíčního povrchu, a to ve větších detailech než kdykoli předtím.
Nepřehlédněte: Mercedes-Benz si vyšlápl na Rusko. Tamní prodejce odstřihl od klíčového softwaru
Čína zkoumá odvrácenou stranu
Společně se sondou Čchang-e 4 přistálo na odvrácené straně Měsíce i vozítko pojmenované Yutu-2, které je vybaveno technologií Lunar Penetrating Radar (LPR). „Ta umožňuje roveru vysílat rádiové signály hluboko do měsíčního povrchu,“ uvedl hlavní autor studie a astrogeologický výzkumník z Planetary Science Institute v arizonském Tucsonu Jianqing Feng. „Pak vozítko naslouchá ozvěně, která se vrací zpět,“ dodal pro server Live Science.
Vědci mohou tyto „ozvěny“ neboli rádiové vlny, které se odrážejí od podzemních struktur, použít k vytvoření mapy měsíčního podpovrchu. V roce 2020 využili LPR ke zmapování horních 40 metrů měsíčního pláště, ale hlouběji se nedostali – až nyní.
Z nových dat vyplývá, že horních zhruba 40 metrů měsíčního povrchu je tvořeno několika vrstvami prachu, půdy a rozbitých hornin. V těchto vrstvách se zároveň nachází kráter, který vznikl nárazem velkého objektu do Měsíce. Feng a jeho kolegové předpokládají, že suť obklopující tento útvar je ejekcí – úlomky z dopadu. Hlouběji pod povrchem se pak nachází pět různých vrstev měsíční lávy.
Měsíc vznikl srážkou
Vědci se domnívají, že Měsíc vznikl před 4,51 miliardami let a je dítětem jedné pradávné gigantické srážky. Teorie obřího dopadu (Giant Impact theory) předpokládá, že byl Měsíc vytvořen poté, co jiná planeta před miliardami let narazila do mladé a ještě roztavené Země. „Stejně jako Země i měsíční plášť před miliardami let obsahoval kapsy roztaveného materiálu zvaného magma, které prosakovalo nově vzniklými trhlinami v sérii sopečných erupcí,“ říkají vědci.
Nová data ukazují, že tento proces postupem času zpomaloval. Výzkumníci zjistili, že vrstvy sopečných hornin jsou tím tenčí, čím blíže jsou k povrchu. To naznačuje, že při pozdějších erupcích vytékalo z nitra Měsíce méně lávy. „Měsíc v pozdějším sopečném stadiu pomalu chladl. Jeho energie časem slábla.“
Všeobecně se předpokládá, že sopečná činnost na Měsíci ustala přibližně před miliardou let (ačkoli vědci objevili některé důkazy mladší sopečné činnosti z doby před 100 miliony let). Z tohoto důvodu je Měsíc často považován za geologicky mrtvý. Podle Fenga se však hluboko pod povrchem Měsíce může stále nacházet žhavé magma.
Zdroj náhledové fotografie: Tumisu / Pixabay, zdroj: Live Science