- Jsou jako duchové, každou sekundu jich člověkem prochází miliardy.
- Jejich detekce je ale nesmírně náročná. Čína proto staví obří detektor.
Čína se v posledních letech stala vědeckou velmocí a vedení země pumpuje miliardy dolarů do pokročilého výzkumu, aby mohla konkurovat Spojeným státům a dalším rivalům.
Nepřehlédněte: „Zezadu to bude nejškaredější telefon.“ Xiaomi chystá smartphonovou lahůdku Xiaomi 15 Ultra
Vědci budou zkoumat neutrina
V poslední době tato asijská země staví něco, co nemá ve světě obdoby. Hluboko pod povrchem země buduje specializovaný detektor Jiangmen Underground Neutrino Observatory (Juno), který bude hledat a charakterizovat tajemné částice – neutrina.
Neutrina jsou subatomární částice, které se vyskytují všude kolem nás a pohybují se téměř rychlostí světla. V souladu se svým názvem nemají žádný elektrický náboj a jejich hmotnost je téměř nulová, což znamená, že téměř neinteragují s jinými druhy hmoty.
Přestože vědci o jejich existenci vědí již desítky let, stále neznají přesný řád jejich hmotnosti, který je klíčový pro pochopení minulosti a budoucnosti vesmíru. Právě to bude hlavním cílem Jiangmen Underground Neutrino Observatory.
Jinými slovy, nově vznikající laboratoř má určit, který ze tří známých stavů neutrin je nejtěžší a který nejlehčí. Tato otázka je zásadní pro rozvoj teorií v kvantové fyzice a může přinést nové odpovědi na otázky týkající se vývoje vesmíru od jeho počátku až po současnost.
Detektor hluboko pod zemí
Stavba rozsáhlého podzemního komplexu byla zahájena v roce 2014 a vyžádala si investici ve výši 311 milionů dolarů. Dokončena má být příští rok, pokud vše půjde podle plánu. Do laboratoře, umístěné 700 metrů pod povrchem země, aby se minimalizovaly účinky radiace, vede kabinová lanovka.
Vědci použijí Juno k detekci neutrin emitovaných dvěma čínskými jadernými elektrárnami, z nichž každá je od laboratoře vzdálena 53 kilometrů. Získaná data pak poslouží k řešení problému zvaného „hierarchie hmotností“, který je považován za klíčový pro zdokonalení teorií kvantové fyziky. Vědci odhadují, že k rozlousknutí této otázky bude zapotřebí šest let tvrdého výzkumu.
Neutrina jsou všude. Po fotonech jsou nejrozšířenějšími subatomárními částicemi ve vesmíru a vznikají v jaderném ohni hvězd, při obrovských explozích supernov, při kosmickém záření a radioaktivním rozpadu a v urychlovačích částic a jaderných reaktorech na Zemi.
Navzdory jejich všudypřítomnosti je neuvěřitelně obtížné je detekovat. Poprvé byla objevena v roce 1956, když vycházela z jaderného reaktoru, a mnoho experimentů od té doby zaznamenalo neustálé bombardování částicemi, které k nám přicházejí nejen ze Slunce, ale i z vesmíru.
Zdroj náhledové fotografie: DESY / Science Communication Lab, zdroj: Phys.org