Červí díra jako stroj času? Vědci tvrdí, že ji možná máme přímo před očima, stačí jen lépe koukat

• Červí díry vědce od nepaměti fascinují
• Opravdu jimi můžeme cestovat na konec vesmíru?

Odborníci z bulharské univerzity tvrdí, že červí díry, které by teoreticky měly umožňovat cestovat v čase, máme přímo před nosem. Domnívají se, že se chytře skrývají, píše technologický server Futurism.

Nepřehlédněte: Spolkne Zemi černá díra? Vědci hlásí, že teď jednu objevili rekordně blízko

Červí díra alias vesmírný tunel

Červí díry sice hrají od nepaměti důležitou roli ve spoustě sci-fi filmů a seriálů, ale ve skutečné fyzice zůstaly zatím jen na poli čisté teorie. V budoucnu vše možná změní černé díry. O nich víme, že je prakticky nelze vyfotit, protože jsou doslova neviditelné, pohlcují hmotu i světlo.

Ale kam všechen ten materiál vlastně mizí? Vědci si již dlouho pohrávají s myšlenkou, že by černé díry mohly vést k bílým dírám neboli takzvaným studnám, které vyvrhují proudy částic. Tyto dva konce by mohly dohromady tvořit červí díru, přesněji řečeno Einsteinův-Rosenův most, který by podle některých fyziků mohl protáhnout libovolné množství času a prostoru, což je lákavá teorie, která by mohla přepsat zákony časoprostoru, jak je chápeme dnes.

Bylo by možné jimi cestovat v čase?

Bulharští vědci naznačují, že hrdlo červí díry by mohlo vypadat velmi podobně jako u dříve objevených černých děr a zmiňují monstrum Sagittarius A*, o němž se ví, že se nachází v srdci Mléčné dráhy. „Před deseti lety červí díry existovaly jen v oblasti science fiction,“ říká vedoucí týmu Petya Nedkova z univerzity v Sofii. „Nyní se dostávají do popředí zájmu a lidé po nich aktivně pátrají.“

Rozdíl poznáte: buď zemřete, nebo projdete skrz

Nově vyvinutý počítačový model, který je podrobně popsán v článku publikovaném v časopise Physical Review D, naznačuje, že záření vycházející z hmoty vířící kolem okrajů červích děr může být téměř nemožné odlišit od toho, které obklopuje černou díru. Ve skutečnosti by rozdíl v množství polarizace světla vyzařovaného černou dírou a červí dírou, alespoň podle jejich modelu, byl menší než čtyři procenta.

„Při současných pozorováních nelze rozlišit černou díru od červí díry. Může tam být červí díra, ale my to nedokážeme rozlišit,“ tvrdí Nedkova a naznačuje, že existují způsoby, jak to změnit. Například hledáním světla, které se může přelévat z jednoho konce do druhého a zářit z černé díry v podobě malých světelných prstenců.

Technologii, která by umožnila provádět přímá pozorování černých děr, lidstvo zatím k dispozici nemá. Jedním ze způsobů může být skenování pomocí nejmodernějších teleskopů s maximální citlivostí. Existuje i druhý způsob, který je ale mnohem riskantnější – spočívá ve vyslání lidské posádky přímo do černé díry. „Jaká je pravda poznáte tak, že buď zemřete, nebo projdete skrz,“ dodává Nedkova.

Zdroj náhledové fotografie: Genty / Pixabay, zdroj: Futurism