Bydlení ve vesmíru? Lidé by mohli žít v megaměstech na asteroidech, tvrdí američtí vědci

• Hledat obyvatelné planety? Zbytečné!
• Bydlet přece můžeme na asteroidech

Odborníci v nové studii nastínili možnost, podle které by jednou lidé mohli žít v megaměstech na asteroidech, upozornil na to server Interesting Engineering.

Nepřehlédněte: Rusko ukázalo autonomního robota zabijáka, který má ničit západní tanky na Ukrajině

Vědci z Rochesterské univerzity publikovali, jak sami přiznávají, „divokou teorii“, ve které popisují, jak bychom jednoho dne mohli využívat asteroidy jako masivní vesmírná sídla o velikosti Manhattanu.

Jejich teorie je variací na takzvaný O’Neillův válec, futuristický koncept kolonizace vesmíru, navržený americkým fyzikem Gerardem K. O’Neillem, který vyšel v knize Vysoká hranice: lidské kolonie ve vesmíru z roku 1976.

Pokud jste o tom nikdy neslyšeli, O’Neillův válec je rotující obydlí, které se skládá ze dvou válců spojených tyčí a otáčejících se v opačných směrech. Tyto válce se otáčejí dostatečně rychle, aby vytvořily umělou gravitaci, ale ne tak rychle, aby vyvolávala nevolnost.

Lidské kolonie na asteroidech

Vědci uvádí, že cílem jejich studie je stavba vesmírného útočiště, které by nevyžadovalo vynesení obrovského množství materiálu do kosmu. Jejich nápad proto spočívá ve využití materiálů, které již volně létají vesmírem v obrovském množství v podobě asteroidů. Přiznávají však, že během svého výzkumu narazili na jeden velký problém. 

Asteroidy nejsou zdaleka tak velké, aby poskytovaly dostatečnou gravitaci. A co víc, pokud by se roztočily dostatečně rychle, aby vytvořily umělou gravitaci – jako v případě O-Neillova válce – jednoduše by se rozpadly.

Aby bylo možné město na asteroidů vybudovat, musel by se kolem tělesa omotat masivní síťový vak z uhlíkových nanovláken, který by obalil a podepřel celou rotující hmotu asteroidu.

Suť z rozpadlého vesmírného balvanu, která by se při rotaci rozletěla po vesmíru, by se díky vaku zachytila v nanovlákenné síti a vytvořila by dutou vrstvu. Tu by bylo možné použít jako vnější konstrukci vesmírného obydlí. A co je důležité, tato vrstva asteroidového odpadu by zároveň fungovala i jako štít proti radiaci.

Od teorie k praxi je dlouhá cesta

„Je zřejmé, že města na asteroidech v dohledné době nikdo stavět nebude, ale technologie potřebné k uskutečnění tohoto druhu inženýrství neporušují žádné fyzikální zákony,“ řekl profesor fyziky Adam Frank, který na projektu pracoval společně se studenty Rochesterské univerzity.

Vědec si zatím netroufá říct, kdy přesně by podobné město mohlo vzniknout, ale věří, že nakonec by k tomu mohlo dojít dřív, než si mnozí myslí.

Zdroj náhledové fotografie: se souhlasem University of Rochester, zdroj: Interesting Engineering