- Máme problém s časem ve vesmíru?
- Vědci se snaží vytvořit vlastní časové pro Měsíc
21. července 1969 učinil Neil Armstrong první osudový krok na Měsíc. Stalo se tak přesně ve chvíli, kdy na naší planetě ukazoval standardní světový čas 2:17 minut. Jaký čas byl ale v té době na Měsíci? Na tuto otázku v současné době neexistuje odpověď, ale vzhledem k plánům na kolonizaci Měsíce se to možná brzy změní.
Nepřehlédněte: Apple v Česku zlevňuje! Cena iPhone 14 Pro brutálně klesla, ušetříte několik tisíc
Měl by mít Měsíc své vlastní časové pásmo?
Na nedávném setkání v Nizozemsku se členové vesmírných organizací z celého světa shodli, že je třeba zavést měsíční časové pásmo – mezinárodně uznávaný společný lunární referenční čas, který by mohly všechny budoucí mise používat pro snadnou komunikaci a navigaci.
Setkání hostili a vedli výzkumní pracovníci ESA a diskuse byla mimořádně zajímavá. Cílem vědců je sestavit vzájemně odsouhlasený rámec nazvaný LunaNet, který poskytne společné rozhraní pro všechny budoucí lunární mise a zefektivní způsob jejich propojení, navigace, detekce, informování a komunikace. Pro všechny tyto budoucí operace (včetně Artemis) bude klíčové načasování.
Historicky každá měsíční mise využívala ke sledování svého postupu atomové hodiny na Zemi, které synchronizovaly čas ve vesmíru s časem na Zemi. Jenže to vyžadovalo neustále dotazování se lidí na Zemi, kolik je hodin.
Gravitační a rychlostní síly na Měsíci jsou jiné, než na Zemi, což znamená, že ovlivňují čas jiným způsobem než síly v blízkosti naší planety. Prakticky to znamená, že pokud by si astronaut vzal s sebou ze Země hodinky, běžely by rychleji o desítky mikrosekund denně. O kolik, to záleží na tom, zda by se nacházel na oběžné dráze nebo stál nohama na samotném Měsíci.
Matematický oříšek
Podle evropských vesmírných úředníků však existují ve stanovení místního času některé velké překážky. Za prvé, zatím není jasné, zda by za definování a udržování měsíčního času měla být zodpovědná jediná vesmírná agentura. A pokud se vytvoří nové časové pásmo, mělo by to souviset s časem na Zemi, nebo by se mělo chovat zcela samo?
Otázek je zatím víc než odpovědí. Jisté je, že jde o rovnici snů pro matematiky. „Na povrchu planety, kde v rovníkové oblasti trvá každý den 29,5 dne, včetně mrazivých čtrnácti měsíčních nocí, to bude docela výzva, přičemž celá Země je jen malý modrý kruh na tmavé obloze,“ vysvětluje Bernhard Hufenbach, vedoucí strategického plánování v ESA.
Zdroj náhledové fotografie: ESA, zdroj: Science Alert
Na měsíci není rotace tím pádem nelze vycházet ze žádného zdroje pro měření času tohoto bodu vesmíru,na planetě Zemi je rotace kolem své osy 24 hodin, lidé vytvořili sistém pro běh a přehled i stylu linii kterou nazvali ČAS, výhradně platící pro planetu Zemi, obecně pro vesmír jako takový a další nerotujicí planety danou míru času Země nelze použít,tak jako čas jiných rotujících planet z jinou rychlostí rotace.
Měl byste se dovzdělat jak v češtině, tak astronomii. Pane Mlčochu.
Našprtáný věci to už není dnes pravda a kdy jak si myslíte že čas vznikl,ať se zasměju,a proč vůbec existuje, Egypťané a Babyloňané začli měřit čas,jenom a jediné kvůli lidem, nikde jinde,v astronomii ten pozemský(čas) tu jako míru rotace Země používat můžete a jen v celým vesmíru není třeba,pro ten to neplatí,jen lidé si tohle můžou myslet,mají zakotveno něco čeho se drží,podle čeho budete poměřovat čas když se zítra zastaví dejme tomu rotace Země, pokud máte nápad praďte ať to pak vím. Pokud mám chybu v češtině při psaní, klidně napište kde.