- Nadoblačné blesky pozorují piloti již desítky let, ale poprvé byly vyfotografovány až v červenci 1989
- Z povrchu jsou vidět jen zřídka, což je pravděpodobně i lepší vzhledem k iluzi, kterou vytvářejí
Astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen pořídil spektakulární snímky nadoblačného blesku, vzácného typu elektrického výboje, který je ze zemského povrchu vidět jen výjimečně.
Nepřehlédněte: Telefony s Androidem napadá virus Andreed. Stojí za každým šestým útokem, varují experti
Astronaut ISS vyfotil rudého skřítka
V rámci projektu Thor-Davis se dánský astronaut Mogensen každou sobotu vydává do pozorovacího modulu Cupola Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se pokusil vyfotografovat bouřky shora.
Na prvním snímku zveřejněném v experimentu, jehož cílem je studium intenzivních bouřek z lepšího pozorovacího stanoviště a také meteorologických jevů ve velkých výškách, je vidět přechodný světelný jev (Transient Luminous Event, TLE) ve výšce 40 až 80 kilometrů nad Zemí.
Nadoblačné blesky (také rudé skřítky nebo červené přízraky, angl. sprite) pozorují piloti již desítky let, ale poprvé byly vyfotografovány až v červenci 1989. Z povrchu jsou vidět jen zřídka, což je pravděpodobně i lepší vzhledem k iluzi, kterou vytvářejí – že jde o invazi mimozemšťanů.
Rudí skřítci vznikají v důsledku nahromadění elektrického náboje v mracích, podobně jako běžné blesky. U červených přízraků však dochází k výboji v zemské mezosféře až do výšky 80 kilometrů nad povrch Země. Přízračná rudá barva je zde důsledkem setkání náboje s dusíkem v zemské atmosféře.
Speciální kamera pořídí až 100 000 snímků za sekundu
Mogensen zachytil „sprite“ pomocí aparátu, který podle ESA funguje spíše jako lidské oko než běžná kamera, neboť snímá změny kontrastu a nezachycuje obraz, jak je obvyklé. Výhodou takových kamer je, že mohou vytvořit přibližně 100 000 snímků za sekundu, přičemž k tomu spotřebovávají velmi málo energie. Studie ESA se mimo jiné snaží lépe pochopit, jak blesky v horních vrstvách atmosféry ovlivňují koncentraci skleníkových plynů.
„Snímky pořízené Andreasem jsou fantastické,“ řekl vedoucí vědecký pracovník ESA Olivier Chanrion. „Takzvaná Thor-Davisova kamera funguje skvěle a poskytuje nám vysoké časové rozlišení potřebné k zachycení extrémně rychlých procesů v blesku.“
Zdroj náhledové fotografie: se souhlasem ESA, zdroj: IFLScience, ESA