Americké námořnictvo přeneslo vzduchem 1,6 kW energie na vzdálenost jednoho kilometru

• Americká armáda je zase o krok před ostatními
• Hlásí průlom v oblasti bezdrátového přenosu energie

Výzkumníci Americké námořní výzkumné laboratoře (NRL) nejsou žádná ořezávátka. Dokazuje to oznámení, že pomocí paprsku mikrovln dokázali bezdrátově přenést energii na vzdálenost tisíce metrů.

Nepřehlédněte: Elektrický skútr začal hořet při nabíjení. A bylo to velké. Odskákala to celá rodina

Američané mají velké plány

Zpoza velké louže hlásí, že v rámci ambiciózního projektu Safe and Continuous Power Beaming – Microwave (SCOPE-M) bylo úspěšně vysláno 1,6 kilowattu energie na vzdálenost jednoho kilometru pomocí desetigigahertzového mikrovlnného paprsku.

K prvnímu testu došlo ve výzkumném centru americké armády v Marylandu. V případě druhého testu byl vysílač Haystack Ultra Wideband Satellite Imaging Radar (HUSIR) nasazen v areálu institutu MIT v Massachusetts. Pokus v Marylandu ukázal, že systém pracoval s účinností 60 procent, a přestože měl nižší špičkový výkon, průměrná úroveň výkonu byla vyšší než v areálu MIT, což vedlo k většímu dodávanému množství energie.

Vědci pro svůj neobvyklý test zvolili mikrovlny o frekvenci 10 GHz, jelikož se ví, že ta dokáže pronikat hustým deštěm se ztrátou energie menší než pět procent. Navíc splňuje standardy bezpečnosti pro ptáky, zvířata a lidi, kteří by se paprsku mohli nějak připlést do cesty.

Přestože projekt SCOPE-M demonstroval „jen“ pozemský přenos energie a má ještě mezery, výzkumníci už dnes nešetří superlativy. Podle nich testy potvrdily velký potenciál technologie k přenosu energie z velkých orbitální solárních elektráren dolů na Zemi.

Američané tvrdí, že hlavním benefitem přenosu energie z vesmíru na Zemi pro americkou armádu by bylo zmírnění závislosti na dodávkách paliva pro vojáky, které se během ozbrojeného konfliktu mohou stát terčem útoku protivníka.

Z vesmíru na Zemi

Nejedná se o první velký úspěch Americké námořní výzkumné laboratoře. V roce 2014 vědci vyrobili kapalné uhlovodíkové palivo z vodíku a oxidu uhličitého, přičemž obě plynné složky získali z mořské vody. Funkčnost paliva tenkrát úspěšně otestovali na příkladu pohonu zmenšeného a dálkově ovládaného modelu letadla P-51 Mustang.

Zdroj náhledové fotografie: Galen Crout / Unsplash