ESO, vesmír, NASA

Amatérský astronom zastínil NASA. Spatřil dvě masivní planety, které se srazily ve vzdálenosti 1800 světelných let od Země

  • Nedochází k tomu často, ale občas se to stává
  • Příspěvek na sociálních sítích se stal podnětem k objevu explozivní srážky dvou planet

Dvě obří ledové exoplanety se srazily kolem hvězdy podobné Slunci a vytvořily světelný záblesk a chuchvalce prachu ve vzdálené vesmírné soustavě vzdálené 1 800 světelných let od Země. Mezinárodní tým vědců si kolize všiml poté, co je na ni upozornil amatérský astronom.


Nepřehlédněte: Apple v ohrožení? Evropská unie si posvítí na SMS službu iMessage


Srážka dvou ledových planet

Nedochází k tomu často, ale občas se to stává. Příspěvek na sociálních sítích, který napsal pozorný fanoušek pozorování vesmíru, se stal podnětem k objevu explozivní srážky dvou masivních ledových planet. Pozorování ukázala, že systém, vzdálený 1 800 světelných let od Země, zdvojnásobil svou jasnost v infračervených vlnových délkách asi tři roky předtím, než hvězda začala slábnout, protože její světlo zablokoval prachový oblak.

„Abych byl upřímný, toto pozorování pro mě bylo naprostým překvapením,“ říká Matthew Kenworthy z Leidenské univerzity v Nizozemsku. „Když jsme se podělili o viditelnou světelnou křivku této hvězdy s ostatními astronomy, začali jsme ji sledovat pomocí sítě dalších teleskopů. Jeden amatérský astronom pak na sociálních sítích upozornil, že hvězda se v infračervené oblasti zjasnila o tisíc dní dříve, než došlo k jejímu optickému pohasnutí. Tehdy jsem pochopil, že se jedná o neobvyklou událost.“

Profesionální i amatérští astronomové hvězdu intenzivně studovali a sledovali změnu její jasnosti v průběhu následujících dvou let. Když výsledky vyhodnotili, dospěli k závěru, že nejpravděpodobnějším vysvětlením neobvyklého chování je srážka dvou ledových obřích exoplanet, která způsobila infračervenou záři detekovanou misí NASA Neowise, která pátrá po asteroidech a kometách.

Země, TOI 700, exoplaneta
Zdroj: NASA

O slovo se hlásí teleskop Jamese Webba

„Naše výpočty a počítačové modely ukazují na to, že teplota a velikost zářícího materiálu, stejně jako doba, po kterou záře trvá, odpovídají srážce dvou obřích ledových exoplanet,“ uvádí spoluautor studie z Bristolské univerzity Simon Lock. 

Rozšiřující se oblak trosek po srážce se o tři roky později dostal před hvězdu a způsobil, že hvězda ztratila jasnost ve viditelných vlnových délkách. Vědci se domnívají, že nakonec hmota materiálu kolem fragmentů může zkondenzovat a vytvořit družinu měsíců. V příštích letech se oblak prachu pomalu začne vytrácet, což bude vhodná chvíle, aby vědci následky srážky pozorovali kosmickým teleskopem Jamese Webba (JWST), nejvýkonnějším vesmírným aparátem v dějinách lidstva.

Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Nature, Metro

Total
0
Shares
2 komentářů
  1. Zajímalo by mě, jakou má vlastně cenu takové pozorování. Pozorovat něco, co třeba už dávno neexistuje, je plýtvání těm prostředky, které by mohly být vynaloženy smysluplněji. Vesmír v celé své kráse je nepoznatelný a možná i fiktivní.
    To už má lepší důvod k pozorování řekněme filatelista… i když…:-)))

Comments are closed.