- Měsíc lidstvo od nepaměti fascinuje.
- Vidět pouhým okem ho můžeme každý večer.
- Dokázali byste si na něm ale představit bazén s vodou?
Nové video známého popularizátora vědy a spisovatele Randalla Munroea si pokládá nezodpovězenou otázku: Co by se stalo, kdyby lidstvo na Měsíc umístilo bazén s vodou?
Nepřehlédněte: V Xiaomi bouchají šampaňské! Firmě raketově rostou prodeje, Apple i Samsung jen smutně koukají
Vodní hrátky na Měsíci…
I když je cákání v rybníce na Zemi příjemné, ukazuje se, že kdyby NASA dokázala bazén nějakým způsobem dopravit na Měsíc a naplnit ho vodou, mohlo by všechno být ještě mnohem zábavnější.
Zaprvé, dalo by se v bazénu vůbec plavat? Vztlak je vzestupná síla v tekutině, která působí na všechna tělesa v ní. Tato síla je způsobena tlakem v tekutině, který je tím větší, čím hlouběji se v ní nacházíte. Tlak na dně bazénu s vodou je vyšší než na její hladině, což způsobuje sílu směřující vzhůru. Pokud je vztlaková síla kapaliny vyšší než hmotnost předmětu v ní umístěného, předmět se vznáší. Tato teorie platí i na Měsíci a protože lidské tělo má nižší hustotu než voda, mohli by se astronauti v měsíčním bazénu pěkně vznášet, myslí si Munroe.
Spisovatel ve videu vysvětluje, že hlavním zdrojem odporu při plavání je „setrvačnost“ vody, což je vlastnost nezávislá na gravitaci bazénu, v němž se osoba nachází. Z toho vyplývá, že díky nízké gravitaci by astronauti mohli vyskakovat z vody v měsíčním bazénu nad hladinu jako delfíni.
Buzz Aldrin vyskakující z vody jako delfín
Dalším zajímavým aspektem, na nějž video odkazuje, je možnost, že by mohli po vodní hladině běhat. Studie z roku 2012 se zabývala tím, jak se různí (malí) živočichové na Zemi pohybují po vodě. Zatímco hmyz z čeledi bruslařkovitých se udržuje na hladině pomocí povrchového napětí, větší zvířata, jako je ještěrka bazilišek, se musí uchýlit k energeticky náročnější metodě.
Její plovací blány na nohou vytvářejí jakýsi vak, pod nímž se tvoří vzduchová bublina. Ta baziliška chvíli udrží nad vodou. Jeho pohyb po hladině není tak úplně opravdovou chůzí, spíše kontrolovaným pádem po rychlém běhu. I tak to ale vypadá neuvěřitelně. Problémem je, že lidé jsou mnohem těžší než ještěrka.
„Lidé by byli schopni běhat po hladině pouze v případě, že by byli schopni „plácnout“ o vodu rychlostí vyšší než 30 m/s, což by podle odhadu vyžadovalo asi patnáctinásobek průměrné svalové hmoty člověka,“ píše tým ve studii. „Existují však dva způsoby, jak tato omezení obejít. Jedním způsobem je snížení gravitace a druhým běh s obřími ploutvemi, jak to předpokládal Leonardo da Vinci.“
Provedením matematických výpočtů a simulací při nízké gravitaci na Zemi experti z týmu Randalla Munroea zjistili, že za frekvence 1,7 kroku za sekundu by bylo možné, aby lidé běhali na Měsíci po vodě až do hmotnostního limitu 73 kilogramů.
Vrátíme se tam někdy?
Lidstvo bylo na Měsíci naposledy v roce 1972 v rámci programu Apollo americké NASA. Nikdo tehdy netušil, a dokonce ani ti největší pesimisté, že se tam lidé nevrátí ani za více než pět desetiletí. V USA dnes pracují na programu Artemis, jehož cílem však není jen přistání na našem přirozeném satelitu. Jeho záměrem je dostat lidstvo dále na Mars a zároveň zřídit na Měsíci stálou lunární základnu. O kolonizaci Měsíce však uvažují i Rusové a Číňané.
Zdroj náhledové fotografie: WikiImages / Pixabay, zdroj: what-if.xkcd.com