- Mysleli jste si, že mezi úplně nejdražší materiály světa patří zlato nebo platina? Pak jste na omylu.
- Tyto látky jsou opravdu cenné, na první místo se ovšem nedostaly.
Vědci z Oxfordské univerzity se domnívají, že materiál, jehož pouhý jeden gram má závratnou hodnotu 140 milionů dolarů, v přepočtu asi 3,3 miliardy korun, by se jednou mohl stát běžnou záležitostí. Pokud by se objevil v chytrých telefonech, učinil by cestování mnohem snazší a bezpečnější – zásadně by totiž vylepšil systém GPS.
Nepřehlédněte: Čína posouvá hranice hypergravitace. Nejvýkonnější centrifuga na světě „stlačuje“ čas a prostor
Atomové hodiny do každého mobilu a auta
Kdybyste se sami sebe zeptali, jaké jsou nejdražší materiály na světě, pravděpodobně by vás napadlo zlato, diamanty, platina nebo tritium. Ve skutečnosti však existuje mnohem, mnohem dražší materiál – jmenuje se Endohedrální fulleren na bázi atomů dusíku a stojí mnohem víc, než člověk vydělá za tisíce životů.
Endohedrální fulleren má potenciál být použit k vytvoření malých, vysoce přesných atomových hodin. Tradičně nejsou atomové hodiny malé, ba právě naopak, jsou velké asi jako běžná místnost. Pokud by však vědci použili Endohedrální fulleren, mohly by vzniknout atomové hodiny tak malé, že by se vešly do chytrých telefonů. A nejen to.
Nejdražší materiál na světě zpřesní GPS
Miniaturní atomové hodiny by se mohly objevit i v autonomních vozidlech, což by je učinilo mnohem bezpečnější. Bezprecedentní přesnost atomových hodin by totiž mohla pomoci systémům GPS sledovat polohu automobilu i tam, kde je signál GPS slabý, včetně tunelů. „Když se proti sobě na silnici blíží dvě auta, nestačí vědět, kde se nacházejí s přesností na dva metry, ale na jeden milimetr už to bohatě stačí,“ řekl Lucius Cary z Oxfordské univerzity.
Zajímavé je, že název materiálu, konkrétně část „fullereny“, přímo souvisí s jeho strukturou. V podstatě se jedná o miniaturní klec z atomů uhlíku s atomem dusíku uvnitř. Název je poklonou architektovi a filozofovi Richardu Buckminsteru Fullerovi, který celý svůj život zasvětil hledání a vývoji průkopnických řešení k vynalezení technologií, které „udělají více za méně“, a tím vylepší lidské životy.
Zdroj náhledové fotografie: University of Oxford, zdroj: Unilad