- Studie se opírá o data z japonského radioastronomického projektu VERA.
- Měření je tak přesné, že by mohlo odhalit desetikorunovou minci, kdyby zůstala na povrchu Měsíce.
Nejnovější data ukazují, že Země se pohybuje o 7 km/s rychleji a je o 2 000 světelných let blíže supermasivní černé díře Sagittarius A* v srdci Mléčné dráhy, než se dříve předpokládalo.
Nepřehlédněte: USA přepíšou historii. Supertajný raketoplán X-37B provede manévr, který navždy změní vesmírné mise
Pozemšťané se přibližují k supermasivní černé díře
Nová zjištění pocházejí z více než 15 let přesných měření, která vědcům pomohla zaktualizovat mapu Mléčné dráhy a získat jasnější představu o poloze Země v naší galaxii.
Z výzkumu vyplývá, že modrá planeta je ve skutečnosti mnohem blíže supermasivní černé díře ve středu galaxie, než jsme si dosud mysleli. Informace sesbírané mezi lety 2009 až 2024 odhalily, že Země se pohybuje o 7 km/s rychleji a posunula se blíže k vesmírnému monstru, černé díře Sagittarius A*.
Studie se opírá o data z japonského radioastronomického projektu VERA, což je zkratka pro VLBI Exploration of Radio Astrometry, přičemž „VLBI“ znamená Very Long Baseline Interferometry. Cílem vědeckého projektu je mapovat prostorovou strukturu Mléčné dráhy.
VERA využívá interferometrii k shromažďování dat z radioteleskopů po celém Japonsku. Tato metoda umožňuje získat výsledky s extrémně vysokým rozlišením, které odpovídá dalekohledu o průměru 2 300 kilometrů. Měření je tak přesné, s rozlišením 10 mikroarcsekund, že by mohlo odhalit desetikorunovou minci, kdyby zůstala na povrchu Měsíce.
Země je blíže středu Mléčné dráhy
Nejnovější studie určuje nový střed galaxie – bod, kolem kterého se vše v Mléčné dráze otáčí. Podle aktualizované mapy je tento střed včetně supermasivní černé díry vzdálen od Země přibližně 25 800 světelných let. To je výrazně blíže než dříve stanovená vzdálenost 27 700 světelných let, kterou stanovila Mezinárodní astronomická unie v roce 1985.
Údaje o rychlostech rovněž ukazují, že Země se na své dráze kolem galaktického středu pohybuje rychlostí 227 km/s, což je o 7 km/s více než dříve uznávaná rychlost 220 km/s.
Zdroj náhledové fotografie: Kyraxys / Pixabay, zdroj: News Science & Nature
A kdy do černé díry naše planeta vletí? Aspoň přibližně? Pište odpověďi….
Tak pokud bychom chtěli překonat vzdálenost 25.800 světelných let zmiňovanou rychlosti 7km za sekundu, velmi hrubě to vycházi na nějaký 11 miliard let.
Podstatné je ale spíš to, že autor splácal více věcí dohromady, až z toho vyšel nesmysl. On zmiňovaný pohyb 7km za sekundu není rychlost, kterou se blížíme ke středu galaxie a do černé diry, ale upřesnění rychlosti (navýšení na 227 km/s), kterou střed galaxie obihame dokola.
Autor je tedy buďto neschopný amatérský mamlas, nebo chytrý podvodnik. Kdyby to autor nenapsal tak, jak to napsal, nikdo by na článek nkliknul. A nebyly by penízky za shlédnuté reklamy… 🙂
Přesně tak. Titulek je přímo lež.
Kdyby tohle napsali do nadpisu, tak to nikdo ani neotevře. Toho se nedožije ani lidstvo jako takové… naprosto nepodstatná informace.
GPT: Ne, sluneční soustava se nepřibližuje ke středu Mléčné dráhy a k supermasivní černé díře Sagittarius A* (Sgr A*). Ve skutečnosti obíhá kolem středu galaxie po zhruba kruhové dráze, která se nachází asi 26 000 světelných let od této černé díry. Tento oběh trvá přibližně 225 až 250 milionů let, což je doba známá jako galaktický rok.
Sluneční soustava i další hvězdy v Mléčné dráze se pohybují kolem jejího středu díky gravitaci. Černá díra Sagittarius A* hraje v tomto pohybu určitě roli, ale celková gravitační přitažlivost Mléčné dráhy je způsobena nejen černou dírou, ale i hmotností hvězd, plynů, prachu a temné hmoty, které se nacházejí v celé galaxii. Neexistují žádné známky toho, že by se naše sluneční soustava pohybovala směrem ke středu galaxie nebo že by jí hrozilo vtáhnutí do černé díry.
Navíc gravitační působení černé díry ovlivňuje pouze objekty v její bezprostřední blízkosti, a sluneční soustava je příliš daleko na to, aby byla takto přímo ovlivněna.
Ještě bych se zkusil zeptat, zda nás může zasáhnout jet pokud by se černá díra v srdci mléčné dráhy probudila.
Takový jet rClychle se pohybujících energetických částic směřuje ve směru osy rotace černé díry a tedy kolmo na rovinu galaxie. Proto nemůže zasáhnout žádnou hvězdnou soustavu, která se nachází v rovině galaxie, což jsou skoro všechny, včetně Sluneční soustavy.
Hrubým výpočtem mi tedy vychází, že máme k dispozici cca 34 milionů let.
Pokud má Slunce během 500 tisíc let zvýšit svůj jas a sílu na tolik, že do 250 tisíc let nebude na Zemi život, pak mě 34 milionů let nechává klidným.
Ten údaj o zesílení sluneční aktivity máte o 3 řády mimo. Jedná se o 500 milionů let. A navíc těch 34 milionů let do zániku je úplný nesmysl, který asi nějak vyplynul s nepravdivé informace o údajném přibližování ke středu galaxie.
Kdyby to byla pravda, tak při rychlosti 26 000 km za hodinu by předmět v tomto případě naše země urazil vzdálenost 25 800 světelných let za přibližně 1,071 miliardy let. Takže zatím pohoda.
sakra mně vyšlo 1,088
V tomto případě, spadne do černé díry celá galaxie?