- Vesmír je plný záhad.
- A nyní se to znovu potvrdilo.
Astronomové z Kalifornského technologického institutu objevili nejmohutnější pár výtrysků plazmatu z černé díry, jaký kdy byl zaznamenán. Podle měření mí rozpětí 23 milionů světelných let, což se zhruba rovná velikosti 140 disků naší galaxie, Mléčné dráhy, seřazených za sebou, píše server Live Science. Pro srovnání, dobře známý hlavní jetový systém černé díry v galaxii Centaurus A, nejbližší takový systém k Zemi, zabírá na délku asi deseti Mléčných drah.
Nepřehlédněte: Zatřese iPhone SE 4 trhem s levnými telefony? Jeho výbava vypadá zatím příliš dobře na to, aby to byla pravda
Největší výtrysk černé díry
Výtrysky jménem Porphyrión, pojmenované podle vzbouřeného obra z řecké mytologie, vzdálené 7,5 miliardy světelných let, jsou jako z jiného světa. Jejich původcem je masivní černá díra vzdálená 7,5 miliardy světelných let od Země, ze které explodovaly silou bilionů hvězd.
Tyto výjimečné výtrysky byly objeveny při průzkumu pomocí evropského radioteleskopu LOFAR (Low Frequency Array). Vědci doufají, že studiem úponů těchto kolosálních výtrysků pochopí, jak formovaly raný vesmír do podoby, kterou vidíme dnes. Výsledky studie uveřejnil časopis Nature.
„Porfyriónovy výtrysky“ se začaly formovat, když byl vesmír starý asi 6,3 miliardy let, což je méně než polovina jeho současného věku, přičemž výtryskům trvalo asi miliardu let, než dorostly do námi dnes pozorované délky, domnívají se vědci.
„Tato dvojice není jen o velikosti sluneční soustavy nebo Mléčné dráhy; mluvíme zde celkem o 140 průměrech Mléčné dráhy,“ uvedl v prohlášení hlavní autor studie Martijn Oei, postdoktorand na Caltechu. „Mléčná dráha vedle nich vypadá jako tečka na konci věty.
Porfyrión: Rekordní výtrysky ze supermasivní černé díry
Supermasivní černé díry se obvykle nacházejí v centrech galaxií, kde nasávají hmotu ze svého okolí a poté ji extrémní rychlostí vyplivují, čímž vytvářejí zpětnou vazbu, která ovlivňuje vývoj galaxií. Vědci však stále plně nerozumí tomu, jak tyto kosmické motory a jimi vypouštěné jety ovlivňují okolní galaxie.
„Až dosud se zdálo, že obří jetové systémy jsou fenoménem nedávného vesmíru,“ vysvětluje Oei. „Pokud takovéto vzdálené jety mohou dosahovat měřítka kosmické sítě, pak každé místo ve vesmíru mohlo být v určitém okamžiku kosmického času ovlivněno aktivitou černých děr.“
Porphyrión vznikl z typu černé díry, který je v raném vesmíru běžný, ale dříve se předpokládalo, že nevytváří obří jety, což znamená, že v raném vesmíru mohlo vzniknout více takových výtrysků. „Možná se jen díváme na špičku ledovce,“ dodává Oei. „Náš průzkum LOFARem pokryl pouze 15 procent oblohy. A většinu těchto obřích výtrysků je pravděpodobně obtížné spatřit, takže se domníváme, že jich je mnohem více.“
Třiadvacet milionů světelných let čili 7 megaparseků znamená nový rekord pro součet délek párů výtrysků černých děr. Doposud (od r. 2022) byl držitelem rekordu v této kategorii pár výtrysků z černé díry v galaxii Alcyoneus (o rozpětí cca 5 megaparseků). Nový rekord představuje 7 milionů světelných let navíc oproti předchozímu držiteli rekordu.
Obrovská velikost Porphyriónu naznačuje, že výtrysky supermasivních černých děr hrály při formování dnešního vesmíru ještě zásadnější roli, než se původně předpokládalo, uzavírá server IFLScience.
Zdroj náhledové fotografie: Kyraxys / Pixabay, zdroj: Live Science, IFLScience