- Dysonova sféra je superkonstrukce ve vesmíru.
- Umožnila by využití absolutně veškeré energie, kterou uvolňuje hvězda.
Vědci oznámili, že jedna ze sond NASA – Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) – možná detekovala signály, které naznačují existenci megastruktur sloužících k získávání energie hvězd.
Nepřehlédněte: Nové elektrické kolo slibuje revoluci. Ujede přes 300 kilometrů a stojí pouze 42 tisíc
Je možné megastrukturu obklopující hvězdu reálně vytvořit?
Každé civilizaci, která plně osídlí a naučí se využívat svou planetu, nutně začnou docházet zdroje energie. S možným řešením, jak pokrok udržet, přišel před lety americký matematik a fyzik Freeman Dyson, který vymyslel teoretický koncept, který dostal později jméno Dysonova sféra.
Pro řadu vědců je představa Dysonovy sféry velmi přitažlivá, jednak pro svou jednoduchost a eleganci, ale také by mohla vysvětlit, proč se zatím nepodařilo najít stopy po vyspělých technologických civilizacích – ty by byly bezpečně ukryté ve svých sférách.
Nedávno odborníci oznámili, že sonda WISE detekovala signály, které mohou vydávat vesmírné superkonstrukce obklopující hvězdu. Ne všichni však tomuto objevu věřili. Podle některých astrofyziků signály spíše vydávaly prašné galaxie se zahalenými a dravými černými dírami, které se barvitě nazývají „Hot DOGs“.
Dysonova sféra
Jak lidstvo rychle zjišťuje, cena za to, že jsme technologicky vyspělou civilizací, souvisí s obrovskou energetickou náročností našich vynálezů. Primárním zdrojem energie v každém planetárním systému je však jeho centrální hvězda, což znamená, že mimozemské civilizace (pokud samozřejmě existují) by se mohly obrátit ke svým hvězdám, aby odčerpaly potřebnou hvězdnou energii přímo, a zabránily tak úniku této energie do vesmíru a jejímu nevyužití.
Jedním z možných signálů takové megastruktury, která by mohla shromažďovat energii, by byla detekce přebytečného „odpadního tepla“ v podobě infračerveného záření. Tým známý jako Projekt Hephaistos hledá takové signály mezi 5 miliony hvězd pomocí dat ze sond WISE, Gaia a dalších teleskopů.
V květnu letošního roku skupina publikovala v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (MRNAS) článek, v němž oznámila objevení sedmi neobvyklých hvězd, které by mohly být sídlem supervyspělé civilizace s Dysonovou sférou.
Objevená zvláštní tělesa se podobala červeným trpaslíkům, nejběžnějším hvězdám v Mléčné dráze, ale měla neobvyklou infračervenou signaturu – signaturu, která mohla naznačovat Dysonovy sféry. Někteří uznávaní vědci, včetně britského astronoma z University of Leicester Andrewa Blaina, však jsou k tomu nálezu značně skeptičtí.
„Pokud by žhavá prachová galaxie shodou okolností ležela za hvězdou pokládanou za Dysonovu sféru, v infračerveném spektru by vypadala stejně,“ vysvětluje Blain. Dysonovu sféru jsme tak zřejmě stále nenašli, stejně jako vyspělou mimozemskou civilizaci, která těží energii ze své hvězdy.
Zdroj náhledové fotografie: Generováno AI, zdroj: Space
Tak nějak zapoměl autor napsat, že většina těch uznávaných vědců, kteří se k tématu vyjadřovali zkonstatovala, že ale na vybudovaní Dysonovy sféry by nestačily zdroje planety, na které ta teoretická civilizace žije. Zcela zásadně by se muselo jednat o civilizaci CFe. Dále pak velikost planety je omezená gravitací, která nemůže být o moc vyšší než ta na Zemi, protože by se na ní těžko vyvinuly myslící organismy s jemnou motorikou, která je nezbytná pro zpracování kovů a výrobu nástrojů pro vývoj strojních zařízení a tak dále až k elektronice založené na jakémkoliv principu. Gravitací je dána i hustota výskytu surovin pro danou výrobu.