- Čína má radar s dosahem až 9 600 kilometrů.
- Sledují s ním zvláštní plazmové bubliny nad Afrikou.
Studie zveřejněná v časopise Geophysical Research Letters informuje o pozoruhodném jevu, který byl nedávno zaznamenán nad pyramidami v Gíze. Vědci uvedli, že podobné jevy nejsou neobvyklé, ale v tomto případě je velmi překvapilo, že je zdokumentoval čínský radar z druhé strany zeměkoule.
Nepřehlédněte: Konec častého nabíjení. Čínský Redmi Note 40 Pro+ má obří baterii a nezalekne se ani pádu na tvrdý beton
Bubliny v atmosféře
Horní vrstvy atmosféry jsou plné zvláštních jevů. Jedním z nich, který je důležitý pro komunikaci a navigaci, jsou rovníkové plazmové bubliny (EPB). Jedná se v podstatě o horké kapsy přehřátého plynu, které se tvoří v nízkých zeměpisných šířkách, obvykle po západu Slunce. Stále nejsou dostatečně prozkoumány a vzhledem k tomu, že ovlivňují spojení Země s vesmírem, je důležité o nich vědět co nejvíce.
Pozorování těchto jevů se obvykle provádí z vesmíru, ale lze je provádět i ze zemského povrchu. Nevýhodou však je, že vzhledem k zakřivení zeměkoule mají radary potíže s dokumentací cílů pod horizontem.
A přestože se nad oblastí, kde se nacházejí pyramidy, tvoří desítky EPB, ty nedávno objevené byly výjimečné, protože je pozorovali čínští vědci na ostrově Chaj-nan v Jihočínském moři, zhruba 8 000 kilometrů od Gízy.
Radar s dosahem 9 600 kilometrů
Umožněno to bylo díky zařízení LARID (Low Atitude Long Range Ionospheric raDar), loni zkonstruovaného ionosférického radaru s dlouhým dosahem v nízkých zeměpisných šířkách, který překonává zakřivení Země vysíláním vysoce výkonných elektromagnetických vln, které putují mezi ionosférou a povrchem Země, což mu umožňuje pokrýt velké vzdálenosti. Detekční dosah čínského radaru je neuvěřitelných 9 600 kilometrů.
Tato vymoženost však má i své stinné stránky. Ne tento konkrétní, ale velmi podobné radary využívá Čína pro skenování vojenského prostoru. Komunistické armádě se například několikrát podařilo odhalit stíhací letouny F-22. Vyloženě vojenské účely však LARID nemá.
Plazmové bubliny na pyramidami v Egyptě nejsou ničím výjimečným, ale pozorovat je v reálném čase až z Číny je skutečně mimořádný výkon. Schopnost předvídat jejich vznik, stejně jako polohu či velikost, může být naprosto zásadní pro omezení poruch družic, které slouží ke komunikaci a navigaci.
Zdroj náhledové fotografie: thedigitalartist / Pixabay, zdroj: Interesting Engineering, Geophysical Research Letters
A ty “plazmové bubliny” byly nalezeny “přesně” nad vrcholky pyramid (myslí se ale samozřejmě jen ty tři neznámější pyramidy v Gíze, že? Je to naprostý blábol. A “nad” čím stojí “nepohnutě” ostatní “plazmové bubliny”? Nebude to nad svatým Grálem, hrobem Artuše nebo jiným záhadným místem?
Číňanům, Rusům a autorovi se nedá věřit ani kolik je hodin.
Nad podobnými stavbami je to běžný jev. Počítají s ním i vojáci. Zřejmě je to kombinace statického náboje vzniklého třením materiálu při tepelných změnách ve dne a v noci, což je na poušti výrazné, a tvaru stavby. Zajímavé je, že je to vidět tak daleko.