- Stárnoucí Voyager 1 překonal další překážku.
- Vědcům do smíchu rozhodně nebylo.
Vědcům z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se podařilo nemožné – na vzdálenost 24 miliard kilometrů upravili orientaci sondy Voyager 1 tak, aby byla stále schopná komunikovat se Zemí.
Nepřehlédněte: Tyto telefony Xiaomi, Redmi a POCO jsou nyní zranitelné vůči podvodům. Prodávaly se i v Česku
Slavná sonda americké NASA Voyager 1
Voyager 1, nejvzdálenější sonda vytvořená člověkem ve vesmíru, pracuje již 47 let. Právě teď prolétá tzv. mezihvězdným médiem, tedy přehřátou plazmou přítomnou v centru kupy galaxií.
Před několika týdny však před vědci NASA ležel nesnadný úkol: museli přepnout na jiný systém trysek, které udržují anténu nasměrovanou k Zemi, aby mohla sonda nadále komunikovat. Současný systém, poháněný hydrazinem, se začal ucpávat kvůli gumové membráně v palivové nádrži, která uvolňovala částečky oxidu křemičitého, a tím ucpávala palivové potrubí.
Stejně jako u lidí, i u systémů Voyageru 1 dochází vlivem stárnutí ke změnám. Palivové trubice jsou již více než 20 let náchylné k ucpávání; k tomu dochází tak, že gumová membrána v každé palivové nádrži kosmické lodi degraduje a vytváří vedlejší produkt oxid křemičitý, který potrubí ucpává.
Člověk nic jiného dál do vesmíru neposlal
Přechod na jiné trysky by byl relativně jednoduchou operací, pokud by k němu došlo před dvaceti lety, ale ne v roce 2024. Pokud by se to vědcům nepodařilo, 47 let stará sonda by plula vesmírem dál sama bez pomoci ze Země. A co hůř, Voyager 1 je tak starý, že náhlé změny mohly družici nevratně poškodit. K ničemu takovému naštěstí nedošlo.
„Všechna rozhodnutí, která budeme muset v budoucnu učinit, budou vyžadovat mnohem větší analýzu a opatrnost než kdysi,“ řekla vědkyně z Laboratoře proudového pohonu (JPL) NASA v jižní Kalifornii Suzanne Doddová, která náročnou misi řídí.
Vědecké poznatky sondy Voyager 1 mají zásadní význam pro vědu o vesmíru, protože nám říkají více o mezihvězdném prostoru, tedy o oblasti vesmíru mimo dosah sluneční gravitace. Sonda již dávno překročila své původní poslání, a to jak v přeneseném, tak doslovném slova smyslu.
Samotný aparát vyrazil do vesmíru v září 1977. O dva roky později prosvištěl kolem Jupiteru, poté kolem Saturnu koncem roku 1980 a v roce 2012 prošel tzv. heliopauzou, tj. bariérou, kterou Slunce vytváří kolem planet našeho solárního systému.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Live Science