Lidstvo poprvé v historii vyrobilo vodu z měsíčních hornin. Kolonizaci vesmíru máme na dosah

• Číňané hlásí přelomový objev.
• Něco takového se nepodaří každý den.

Měsíc je klíčovou součástí výzkumu vesmíru. Jedním z ambiciózních cílů lidstva je znovu navštívit přirozenou družici Země a zřídit na ní stálou základnu. Vědci doufají, že nám jednou nabídne přístup k různým zdrojům, včetně způsobů, jak ve vesmíru vyrábět vodu, kyslík a palivo.

Nepřehlédněte: Wow, napsal vědec, který „našel“ mimozemšťany. Záhadný signál dodnes nikdo uspokojivě nevysvětlil

Přelomový objev

Voda, jak víme, je klíčová pro vznik života a průzkum kosmu závisí na naší schopnosti recyklovat nebo vyrábět vodu mimo Zemi. Je evidentní, že na Mars a dál se bez této důležité tekutiny nedostaneme.

Budoucí lunární mise však budou možná těžit z průlomového objevu čínských vědců. Tamní tým expertů vyvinul inovativní techniku získávání vody z lunárních hornin, která by mohla zásadně ovlivnit schopnost lidstva navštěvovat vzdálené světy, píše server Futurism.

Ze studie vyplývá, že výzkumníci přeměnili měsíční půdu na dostatečné množství vody, přičemž ke svým experimentům použili vzorky, které z povrchu naší přirozené oběžnice odebralo robotické vozítko Čchang-e 5.

Když byl lander na Měsíci, použil své palubní přístroje k řadě vědeckých měření, mj. i spektrální odrazivosti tamních hornin. Jedná se o proces, kdy světlo odražené od hornin může indikovat chemické složení – včetně úrovní molekul, jako je kyslík a vodík.

Čínský tým odhalil, že v některých typech hornin ve střední zeměpisné šířce na Měsíci byly molekuly vody přítomny v množství asi 120 ppm a v jiných až 180 ppm. Když horniny v návratovém modulu přistály na Zemi, experti z Čínské akademie věd provedli experiment a došli k překvapivému objevu – když měsíční půdu zahřáli na velmi vysokou teplotu, uvolnila vodní páru.

Kolik vody může Měsíc poskytnout?

Další přelomovým zjištěním bylo, že některé minerály bohaté na vodík, které byly nalezeny ve vzorcích ze sondy Čchang-e 5, zřejmě vznikly v důsledku miliard let působení slunečního větru. Při zahřátí tyto sloučeniny vytvářely nejen vodní páru, ale také železo a sklo. Výzkumníci také vypočítali, že z tuny měsíční půdy by se měsíčně dalo získat asi 50 litrů vody, respektive z jednoho gramu lunárních hornin 51 až 76 miligramů potřebné tekutiny.

Lidstvo investuje mnoho času a peněz do technologií, které by umožnily efektivní využití vesmírných zdrojů. Kromě výroby vodu se vědci zaměřují na to, jak na Měsíci těžit kyslík. Náš přirozený satelit má sice atmosféru, ale ta je řídká a skládá se především z vodíku, neonu a argonu, nikoli ze směsi plynů, která by mohla udržet při životě savce závislé na kyslíku, jako je člověk.

Ve skutečnosti je však na Měsíci kyslíku obrovské množství, jen není v plynné formě. Místo toho je uvězněn v regolitu, vrstvě hornin a jemného prachu, která pokrývá povrch. Kdybychom dokázali kyslík z regolitu získat, stačil by pro život lidí na Měsíci? Vědci si myslí, že ano. Již dříve totiž zjistili, že pod povrchem Měsíce se skrývá dostatek kyslíku pro život miliard lidí.

Zdroj náhledové fotografie: NASA,, zdroj: Science Alert, The Conservation, Futurism