- Byl Měsíc uměle vytvořen?
- Jedna z letitých záhad právě vzala za své.
Měsíc není dutý, jak se někteří konspirační teoretici domnívají. Vědci v rámci nového výzkumu zjistili, že vnitřní jádro Měsíce je ve skutečnosti pevná koule s hustotou podobnou hustotě železa. Experti doufají, že jejich studie pomůže jednou pro vždy zodpovědět otázku, zda je vnitřní jádro Měsíce pevné, nebo roztavené, a povede to k přesnějšímu pochopení historie Měsíce – a tím pádem i celé Sluneční soustavy.
Nepřehlédněte: Záhada tajemného signálu Wow! vyřešena. Jeho zdrojem nebyli mimozemšťané
Co se skrývá uvnitř Měsíce?
„Naše výsledky zpochybňují vývoj magnetického pole Měsíce díky prokázání existence vnitřního jádra a podporují scénář globálního převrácení pláště, který přináší podstatné poznatky o časovém průběhu bombardování Měsíce v první miliardě let existence sluneční soustavy,“ napsal tým vedený astronomem Arthurem Briaudem z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum.
Zkoumání vnitřního složení objektů ve sluneční soustavě je nejúčinnější pomocí seismických dat. Způsob, jakým se akustické vlny vznikající při zemětřeseních pohybují a odrážejí od materiálu uvnitř planety nebo měsíce, pomáhá vědcům vytvářet podrobnou mapu nitra objektu. „Shodou okolností máme k dispozici seismická data z Měsíce získaná během mise Apollo, ale jejich rozlišení je příliš nízké na to, aby bylo možné přesně určit stav vnitřního jádra,“ říkají. „Víme, že existuje tekuté vnější jádro, ale to, co zahrnuje, zůstává předmětem diskusí.“
Aby experti zjistili, co se nachází uvnitř Měsíce, shromáždili údaje z vybraných vesmírných misí a z lunárních laserových dálkoměrných experimentů a sestavili profil různých charakteristik našeho přirozeného satelitu. Mezi ně patří i míra jeho deformace vlivem gravitační interakce se Zemí, změny jeho vzdálenosti od Země či hustota. Poté výzkumníci provedli modelování s různými typy jádra, aby zjistili, které z nich nejvíce odpovídají pozorovacím údajům a dospěli k několika zajímavým zjištěním.
USA připravují mise Artemis
Zaprvé, modely, které se nejvíce podobaly tomu, co o Měsíci víme, popisují aktivní převracení hluboko uvnitř měsíčního pláště. To znamená, že hustší materiál uvnitř Měsíce klesá směrem ke středu a méně hustý materiál stoupá vzhůru. Tato aktivita byla dlouho navrhována jako něco, co může pomoci vysvětlit přítomnost určitých prvků ve vulkanických oblastech Měsíce.
Vědci odhalili, že měsíční jádro je velmi podobné tomu zemskému – s vnější tekutou vrstvou a pevným vnitřním jádrem. Podle jejich modelování má vnější jádro poloměr asi 362 kilometrů a to vnitřní asi 258 kilometrů, přičemž jeho hustota odpovídá přibližně 7 822 kilogramům na metr krychlový.
Nová studie je tak v souladu s výzkumem z roku 2011, který vedl planetární vědec Renée Weber z NASA. Jeho tým „naměřil“ podobný výsledek pomocí tehdy nejmodernějších seismologických technik při zkoumání dat z programu Apollo. Tenkrát experti nalezli důkazy o pevném vnitřním jádru o poloměru asi 240 kilometrů a hustotě asi 8 000 kilogramů na metr krychlový. Obě vědecké práce jsou zajímavé hned z několika důvodů.
Víme, že nedlouho po svém vzniku měl Měsíc silné magnetické pole, které začalo klesat asi před 3,2 miliardami let. Takové magnetické pole vzniká pohybem a konvekcí v jádře, takže to, z čeho se měsíční jádro skládá, má hluboký význam pro to, jak a proč magnetické pole zmizelo. Vzhledem k tomu, že lidstvo doufá, že se na Měsíc vrátí v relativně krátké době, možná nebudeme na ověření výsledků nového vědeckého výzkumu muset čekat příliš dlouho – mise NASA Artmis je za dveřmi.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Science Alert