- Něco takového člověk nevidí každý den
- Nová mapa ukazuje 900 tisíc kosmických objektů
Výzkum vesmíru je velmi zajímavou oblastí vědy, ne-li tou vůbec nejzajímavější. Protože však stále neznáme všechna tajemství kosmu a lidstvu se zatím podařilo dostat pouze na Měsíc, spoléhají se vědci při pátrání na moderní observatoře a teleskopy, které slouží jako bystré oči.
Nepřehlédněte: Vědci zase jednou kroutí hlavou. Neutronová hvězda se chová jako obří zahradní rozstřikovač
Nejdetailnější snímek vesmíru
„Jedná se o dosud největší katalog nejsilnějších zdrojů energie ve vesmíru, jako jsou explodující masivní hvězdy a aktivní galaktická jádra poháněná černými dírami, která jasně září v rentgenové oblasti. Mapa také podrobně popisuje největší známé struktury ve vesmíru – kosmické pavučiny z horkého plynu, které spojují galaxie v kupách,“ píše server The Space.
„Vědecký rozsah a dopad průzkumu je zcela ohromující, je těžké jej vyjádřit několika slovy,“ uvedla v prohlášení mluvčí konsorcia eROSITA Mara Salvato. Celkem se rentgenová mapa vesmíru skládá z více než 170 milionů jednotlivých snímků.
Snímek odhaluje více než 900 000 unikátních objektů, včetně 710 000 supermasivních černých děr, 180 000 hvězd, 12 000 kup galaxií nebo pulsaru Vela, jasně viditelného uprostřed fotografie. Nejpozoruhodnějším rysem detailní fotografie však je obrovský oblak plynu spojující kupy galaxií, který se táhne v délce 42 milionů světelných let (je více než 400krát delší než Mléčná dráha).
„Pro rentgenovou astronomii jsou to ohromující čísla,“ uvedla v prohlášení Andrea Merloni, hlavní pracovnice projektu eROSITA. „Za šest měsíců jsme objevili více zdrojů než velké mise XMM-Newton a Chandra za téměř 25 let provozu,“ dodal s odkazem na observatoře, které provozuje Evropská kosmická agentura, respektive NASA.
Co je rentgenové záření?
Rentgenové záření je forma vysokoenergetického záření, které je pouhým okem neviditelné. Většina rentgenového záření ve vesmíru pochází z koncentrace extrémně horkých plynů, které mohou vznikat v masivních kupách galaxií, z pozůstatků výbuchů supernov nebo z aktivních černých děr, protože žhavá a rychle se pohybující hmota padá do jejich nenasytného chřtánu.
Zdroj náhledové fotografie: se souhlasem NASA, zdroj: The Space