- Sonda americké agentury NASA stanovila světový rekord
- Žádný jiný lidmi vyrobený objekt takové rychlosti nedosáhnul
Nejrychlejším objektem, jaký kdy lidstvo vyrobilo, je Parkerova sonda, která prolétla korónou, horními vrstvami atmosféry Slunce, pouhých 6,5 milionu kilometrů od jeho povrchu. Tento historický průlet poprvé absolvovala v roce 2021, ale maximální rychlosti dosáhla až během svého sedmnáctého těsného průletu kolem naší hvězdy, kdy dosáhla rychlosti 635 266 kilometrů za hodinu. Pro představu, ze Země na Měsíc byste se touto rychlostí dostali za něco málo přes 36 minut a z New Yorku do Los Angeles zhruba za 22 sekund, informuje server IFLScience.
Nepřehlédněte: Odborníci našli skutečnou Atlantidu. Takto vypadala předtím, než byla zaplavena vodou
Sonda NASA je nejrychlejším lidmi vytvořeným objektem
Parkerova sluneční sonda dosahuje závratných rychlostí pomocí nejmodernějších technologií a gravitačních sil působících v našem vesmíru. Do kosmu byla vypuštěna v srpnu 2018 za asistence rakety Delta IV Heavy, extrémně výkonného systému, který zajistil potřebný tah pro únik ze zemské gravitace a navedení sondy na trajektorii ke Slunci.
Jakmile se družice dostala do vesmíru, začala využívat k doladění své dráhy pohonný systém poháněný sluneční energií. Velkou část rychlosti však získává díky obrovské gravitaci Slunce, která ji účinně přitahuje na její oběžnou dráhu.
Svou roli hraje v průletech také Venuše, soused Země. Když se dráhy Parkerovy sluneční sondy a této planety sblíží, sonda manévruje před planetou. Gravitace Venuše, ačkoli je na nebeské poměry skromná, pak mění trajektorii a rychlost sondy. Tento gravitační asistenční manévr sníží rychlost Parkerovy sondy vůči Slunci o 10 % a přiblíží ji k povrchu naší životadárné hvězdy.
Co je cílem mise Parker Solar Probe?
Vědci NASA od sondy Parker Solar Probe očekávají odpověď na otázku, proč je povrch Slunce s teplotou okolo 5500 stupňů Celsia výrazně chladnější než koróna, který má místy teplotu šest milionů stupňů. Existuje několik teorií, žádná ale plně neobjasňuje extrémní rozdíly teplot.
Mise za 1,6 miliardy dolarů má dále za cíl zlepšit prognózy hlavních událostí počasí, které mají dopad na život na Zemi i astronauty. NASA detailně zkoumá sluneční aktivitu, zejména způsoby urychlování proudu částic, takzvaných solárních větrů.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: IFLScience