- Čínská firma postavila první vlak z uhlíkových vláken na světě
- Nabízí nižší spotřebu a méně opotřebovává koleje
- Přitom dokáže vyvinout rychlost až 140 km/h
Byť se to tak nemusí na dálku jevit, Čína se snaží (alespoň v některých ohledech) snížit svou uhlíkovou stopu. Jednak například přímou podporou a dotacemi na elektrické vozy. A pak také protežováním železnic nové generace. Technologickou hvězdou je aktuálně jejich „uhlíkový vlak“ Carbon Star Rapid Transit.
Nepřehlédněte: Američané mají velkolepé plány. NASA chce na Měsíci postavit levitující robotický vlak
Čína má uhlíkový vlak
Speciální vlak jménem Cetrovo 1.0, též Carbon Star Rapid Transit, byl nedávno představen v Čching-tao v provincii Šan-tung, na východním pobřeží Číny. O co vlastně jde?
Tento futuristický vlak se může pochlubit významnými výhodami oproti svým konvenčním ocelovým protějškům a slibuje cestujícím plynulejší, ekologičtější a celkově efektivnější jízdu.
Docílit toho chce zpracováním z uhlíkových vláken. Vozy vlaku jsou díky tomu lehčí, s čímž se pojí hned několik výhod: nižší spotřeba energie a menší opotřebení kolejí. Výrobce dokonce uvádí, že vlak z uhlíkových vláken je o 25 až 50 % lehčí než běžní oceloví konkurenti.
Deník South China Morning Post informuje o tom, že nový vlak snižuje spotřebu energie na železnicích o 7 %. To se zdá jako zanedbatelné číslo, připomeňme ale, že Čína má skoro 1,5 miliardy obyvatel, jenom v provincii Šan-tung žije 101 milionů lidí. To je čtvrtina všech obyvatel Evropské unie.
Nižší spotřeba, vyšší rychlost
Nespornou výhodou uhlíkového vlaku Cetrovo 1.0 je také rychlost. Přestože se to může jevit jako překvapení, průměrná rychlost čínských vlaků je pouze 80 km/h; nepočítají se sem samozřejmě rychlovlaky. Naproti tomu Cetrovo sviští až 140 km/h.
Pro srovnání, průměrná rychlost českých vlaků je 90 až 100 km/h. U oblíbeného Pendolina Českých drah (nejrychlejší vlak na českých železnicích) je průměrná rychlost 111 km/h, v některých úsecích však může zrychlit až na 160 km/h. To je maximum.
Společnost Qingdao Sifang Rolling Stock, která za uhlíkovým vlakem stojí, není žádný zelenáč. Založena byla v roce 1900 a jde o jednoho z největších výrobců kolejových vozidel v Číně. A nakoukla i do zahraničí – v roce 2014 naplnila zakázku na vozy metra v americkém Bostonu.
Zdroj náhledové fotografie: qq469717806 / Pixabay, zdroj: Interesting Engineering
Čínská agitka. Opět někdo čte informace z Číny, vydané v angličtině, jako tiskovou zprávu a ne jako propagandu. Ve srovnání s našimi železnicemi jsou napřed i mnohé jiné státy. Ale jestli v Číně postavili nějaký prototyp, který se zítra někde rozpadne, shoří nebo vybuchne s pěti sty lidmi na palubě, už se nikdy nedozvíme. Taky bych si dával velký pozor na to, zda je něco z uhlíkových vláken, dokud to neviděl někdo nezávislý. Spíš bych to viděl ocelovou konstrukci s epoxidem pokrytým fejkovou carbonovou fólií. Problém vlaků v Číně je, že se tratě staví na efekt odnikud nikam a tak nekvalitně, že občas nejde mezi tím odnikud nikam ani pendlovat. Vlastně se hodí jen na období svátků, kdy se musí povinně celá Čína vydat za rodinou, a na dovolenou, kdy se všichni vydají na výlet, aby pak někde stáli celý den frontu.
A nebo jsou opravdu před námi v mnohých věcech, ale západ si to pořád odmítá přiznat…. taky varianta 🙂
Čína má svoji orbitální stanici. Sebrala vzorky z odvrácené strany měsíce. V čem máš problém?
Má to drobný háček – umíme dávno udělat vlaky lehčí, jenže to neděláme a víme proč. Lokomotiva potřebuje trakci a musí být prostě těžká. Zároveň při vysoké rychlosti a bočním větru hrozí překlopení vagónů. Vlak lze odlehčit hliníkem a laminátem, když je to potřeba a typické je to třeba pro nás dobře známý Leoš a jeho Flirt.
Tenhle vlak byl možná sestrojen pro nějaké specifické tratě přímo v Číně, kde se nejezdí rychle a většina tratě vede v nějakém zákrytu a v tunelech.