- Kde se vzal vesmír, jak v něm fungují jeho zákonitosti?
- To jsou otázky, které mnoha lidem nedají spát
- Jedním z nich je i Nikodem Popławski
Polský fyzik Nikodem Popławski se domnívá, že lidstvo možná žije uvnitř černé díry, která existuje v jiném vesmíru, a další černé díry jsou vstupem do dalších vesmírů. Zároveň ovšem tvrdí, že cestování mezi těmito vesmíry je nemožné a téměř jistě smrtelné.
Nepřehlédněte: Na okraj vesmíru už příští rok. V superbalonu se bude popíjet šampaňské a surfovat na Wi-Fi
Černé díry jako mosty do dalších světů
Teoretický fyzik z Polska přichází s poněkud bláznivou teorií, že v každé černé díře existuje zcela nový vesmír a ten náš by mohl existovat uvnitř té, která je zase součástí jiného vesmíru. Odborník ve své studii vysvětluje, že černé díry mají různou velikost: Od velmi malých, možná mikroskopických, až po supermasivní monstra.
Například černá díra v srdci galaxie M87 má průměr 24 miliard kilometrů a hmotnost 5,37 miliardy Sluncí. Podle Popławského však až tak nezáleží na tom, zda jsou černé díry malé nebo velké, protože v každé z nich se pravděpodobně skrývá celý vesmír.
„Je to samostatná, uzavřená větev časoprostoru s vlastní časovou osou. Je větší než mateřská černá díra, protože se nachází na druhé straně horizontu událostí,“ vysvětluje a zmiňuje stroj času Tardis ze seriálu Doktor Who. „Vstoupíte do policejní budky a uvědomíte si, že jste v něčem větším, než je budka.“
O existenci černých děr se poprvé zmínil anglický filozof a matematik John Michell v roce 1783. Tento pojem se však stal známý až poté, co Einstein na počátku dvacátého století publikoval svou obecnou teorii relativity. Od té doby astrofyzici neustále zdokonalují své predikce toho, jaké vlastnosti tyto nepolapitelné objekty mají.
Bláznivá teorie?
„V souladu s Einstein-Cartanovou teorií gravitace vytváří každá černá díra uvnitř nový vesmír a stává se Einstein-Rosenovým mostem (červí dírou), který ji spojuje s mateřským vesmírem a černá díra existuje uvnitř něj,“ říká Popławski.
„V novém vesmíru se mateřský vesmír jeví jako druhá strana jediné bílé díry, tedy jako oblast prostoru, do které nelze vstoupit zvenčí a kterou lze považovat za převrácený čas černé díry. V souladu s tím by náš vlastní vesmír mohl být vnitřkem černé díry existující v jiném vesmíru.“
Žánr science-fiction kombinuje alternativní vesmíry s fantastickými událostmi, které často a divoce popírají fyzikální zákony. Polský vědec říká, že fyzikální síla zvaná „torze“ by mohla mít tendenci přenášet fyzikální zákony z mateřského vesmíru do nové reality. Zároveň ale nepředpokládá, že by někdo mohl alternativní vesmír navštívit. „Je nemožné přejít přes Einstein-Rosenův most.“
To však údajně zároveň nevylučuje možnost, že nám černé díry nemohou pomoci prozkoumat vzdálené končiny vesmíru. Fyzik se domnívá, že mocná gravitační síla rotující černé díry by mohla být využita ke startům kosmických lodí a jejich zrychlení na nadsvětelnou rychlost.
Zatím nejbližší černou dírou k Zemi je Gaia BH, která je vzdálená „pouhých“ 1 500 světelných let. Vědci její hmotnost odhadují na desetinásobek hmotnosti našeho Slunce.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Daily Star, Phys.org, iopscience, New Scientist
Název “černá díra” je opravdu nešťastný a řada jednoduchých lidí si myslí že díra vede někam, ale černá díra je jen hutší neutronová hvězda, kde hustota je srovnatelná s neutronem. Není to tedy díra, ale vysoce hustý objekt, vytvářející ohromnou garavitaci.
To, že to není žádná díra je asi zřejmé. Na druhou stranu ji nikdo ještě nepatřil, je teoreticky odvozena a teleskopu či družice vidí v dalekém vesmíru něco, o čem si myslíme že je černá díra. Buďto zhroucená supernova nebo spojení několik černých děr. A jak předpokládáme, každá galaxie má jednu ve svém centru. Po tud je to jasné. Co není jasné, tak co se děje s materiálem, který nasávají a dále, že pořád rostou. Deformují časoprostor, takže to, že se dnes učíme o velkém třesku, který říká, že z ničeho nic vznikl vesmír, je taky tak na vodě. Klidně ten vesmír (mnohé vesmíry) mohl vzniknout při zhroucení hvězdy.
Co se týká jeho teorie tak je naštěstí nejpravděpodobnější, spousta lidí bude mluvit o masivním hustém objektu který je extrémně velký, avšak vlivem jeho gravitace se prostor kolem tohoto objektu ohýbá a zmenšuje se, i tak může mít pravdu, jelikož materiál do něj vytáhnutý může být smrštěn a pevný materiál by byl tak malý, že by hustota černé díry připomínala pro nás “obyčejný vesmír, materiál jenž by byl vtahován vysokou rychlostí a smršťován určitou kalkulací by mohl připomínat temnou hmotu, neboli materiál z vnější vrstvy černé díry a … Brát se doslova “odnikud” snad vám moje teorie pomohla, páč to co on se domnívá já teoretizuji uz minimálně 4 roky, mám i důkazy v podobě konverzací se spolužákem ze školy co je chytřejší než já, jehož jsem se ptal na rady ohledně existence a pokud by tato teorie byla pravdivá, mohly bychom se právě teď nacházet v singularitě, aniž bychom si toho byly vědomi 🙂 i tak vám doporučuji nad tím nepřemýšlet, jelikož pokud přijdete na něco na co jsem přišel já, a věděli by jste o té myšlence to samé co já a to že je nebezpečná pro řád naší civilizace, sama by jste psali ostatním to, co já… Žijte a nemyslete na to, děkuji.
Analogie vesmíru s černou dírou dost pokulhává. Pokud bychom měli být uvnitř černé díry, mě by nás to táhnout do jednoho bodu – singularity. Nic takového se neděje. Naopak, vesmír se rozpíná, ve vzdálenostech za hranicí pozorovatelného vesmíru větší rychlostí než je rychlost světla. Černá díra se sice také zvětšuje (nebo spíše její event horizon) ale velmi pomalu, v závislosti od toho, kolik spolkne okolní hmoty.
To špatně interpretujete – jsme uvnitř černé díry, v tom smyslu, že náš vesmír je “na druhém konci” – tedy v bílé díře. Černá díra na jednom konci nasává hmotu a na “druhém konci” je hmota vyvrhována a vzniknuvší vesmír se tedy rozpíná. Je to poměrně známý koncept pro mentální hrátky snažící se najít nějaký argument pro nemožnost takového konceptu, nicméně se tomu příliš v uznávaném světě nikdo úplně nevěnuje. Pro doplnění – bílou díru jsme nikdy neviděli, přestože by teoreticky měla existovat. Při platnosti zmiňovaného konceptu, je vlastně bílá díra hranicí našeho vesmíru.
Teorie o vesmíru uvnitř díry se objevují léta. Ale popořadě. V černé díře téměř jistě není singularita (to je matematický pojem plynoucí z teorie relativity, která ale neumí popsat exotický hustý stav hmoty na kvantové úrovni a vychází z výpočtů (neúplných rovnic), kde vychází nekonečna nebo dělení nulou). S gravitací se také zvětšuje dilatace času a čas se zpomaluje, na hranici horizontu je z našeho pohledu čas téměř zastaven, pod ním z našeho ohledu čas neplyne. Z pohledu uvnitř, pokud tam nějaký čas je, může náš vnější vesmír běžet velmi rychle a díra rychle růst. Objem díry a objem vesmíru (rozsah prostoru) uvnitř nemusí být 1:1 (mohou možná existovat kvantové triky jak prostor zdánlivě nebo reálně nafouknout). Hranice díry, její horizont, nemusí být ani vnější hranicí vesmíru, tou může být klidně střed díry. Vesmír uvnitř děr může mít jiné fyzikální zákonitosti než má náš. I další teorie (fantazie) o vesmíru uvnitř díry jsou různorodé. Např. že vše se odehrává na 2D kuloploše pod horizontem a 3D z toho nějak fyzikálně samo vzniká jako nějaký fyzikální hologram. Jiná teorie říká, že nám nadřazený vesmír je 4D, v něm je velká černá díra, která má horizont v 3D, což tvoří náš vesmír, a v něm máme naše černé díry s horizontem 2D s 2D vesmíry (kde nejsou třeba ani hvězdy a planety). Opakuji, že jde o fantazie, nápady a spekulace. Víc info o vesmírech v černé díře nebo holografickém vesmíru lze vyhledat třeba na http://www.osel.cz
Jsem toho názoru, že každý chlap, který pronikne do zmiňované černé díry, překročí horizont událostí a už pro něj není návratu. Opravdu to tam je hustý! Ale pozor, poměrně nedaleko se nachází ještě jedna černá díra, která opravdu vede někam (známo kam), odkud by proniknuvší mohl být poměrně snadno a rychle vypuzen výronem plynné mlhoviny a černé hmoty. Prostě jsou to záludné díry!
Tuto teorii jsem slyšel cca už před 15 lety a od té doby ještě několikrát. Kde to tedy pan polský fyzik obšlehnul? Nebo je to smyšlený článek?