- Pátrání po temné hmotě pokračuje
- V Číně zahájila provoz speciální laboratoř
V hloubce 2 400 metrů pod pohořím Ťin-pching v čínské provincii S’-čchuan se nachází nejhlubší laboratoř na světě, která v tichosti, mimo zraky lidí, odhaluje tajemství vesmíru.
Nepřehlédněte: Mars a další světy máme na dosah ruky. Warpový pohon nás k nim dostane za pár minut, říkají vědci
Nepolapitelná temná hmota
Čínská podzemní laboratoř v Ťin-pchingu (CJUL) byla uvedena do plného provozu v prosinci loňského roku a titul nejhlubší laboratoře světa vyfoukla jiné laboratoři temné hmoty s názvem SNOLAB, která se nachází zhruba 2 000 metrů pod povrchem v kanadském Ontariu.
Kromě toho, že CJUL leží hluboko pod zemí, je také největší podzemní laboratoří na světě s celkovou plochou 330 000 metrů krychlových. Z dostupných informací vyplývá, že slouží jako středisko, kde mnoho výzkumných spolků a univerzit provádí různé experimenty, jejichž cílem je získat odpovědět na jedinou otázku: Co je vlastně temná hmota?
Temná hmota nevyzařuje, neabsorbuje ani neodráží světlo ani jiné formy elektromagnetického záření, takže je „neviditelná“ a její detekce je nesmírně obtížná. Víme však, že existuje, protože vědci mohou pozorovat její gravitační vliv na baryonovou hmotu.
Viditelná hmota tvoří jen 4 % gravitačního působení vesmíru a z toho jen asi čtvrtina přímo svítí. Dalších 23 % tvoří již zmíněná „temná hmota“. A nakonec téměř celé tři čtvrtiny veškerého gravitačního vlivu, který je odpovědný za rozpínání vesmíru, je vlastností vesmíru jako celku a je označováno jako „temná energie“.
Vědci se musí zakopat hluboko pod zem
Laboratoře temné hmoty jsou obvykle umístěny hluboko pod povrchem, kde jsou chráněny před kosmickým zářením, které bombarduje povrch zeměkoule. Tyto vysokoenergetické částice obvykle ruší citlivé detektory používané k hledání interakcí temné hmoty a vytváří falešné signály.
Přechod do podzemí však tento problém zcela neodstraní. Radon je přírodní radioaktivní plyn, který neustále uniká z okolních hornin a může být při experimentech významným zdrojem anomalit. Proto je povrch observatoře CJUL pokryt silnou vrstvou speciálních materiálů, které blokují 99 % radonu.
Hluboko v CJUL, chráněné kilometry hornin, je intenzita kosmického záření minimální, což z ní činí nejlépe stíněnou podzemní laboratoř na světě. V USA existuje podobné zařízení s názvem Sanford Underground Research Facility, nachází se v Jižní Dakotě v hloubce 1 478 metrů. Ani v něm se vědcům zatím nepodařilo temnou hmotu přímo detekovat, natož zjistit její vlastnosti, ale právě podzemní laboratoře jako CJUL a Sanford Lab razí cestu vpřed.
„Ať už temnou hmotu najdeme, nebo ne, každý náš krok je krokem do neznáma. Každý posun vpřed je obrovským skokem,“ vysvětlil Liu Jianglai, hlavní vědecký pracovník skupiny PandaX v CJUL.
Zdroj náhledové fotografie: Center for Astrophysics / Harvard & Smithsonian, zdroj: IFLScience, tsinghua.edu.cn