- Webb je dalekohled budoucnosti
- Dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru
Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) objevil klíčový stavební prvek života na úsvitu vesmíru, což mění dosavadní vědecké poznatky o prvních galaxiích, upozorňuje server Live Science.
Nepřehlédněte: Smiluje se Slunce nad osudem Země? Nový objev dává naší planetě nepatrnou naději
Fenomenální Webbův teleskop
Objev uhlíku ve vzdálené a kompaktní galaxii, která se zrodila pouhých 350 milionů let po velkém třesku, představuje nejranější detekci jiného prvku než vodíku ve vesmíru. Výsledky přelomové studie publikoval časopis Astronomy & Astrophysics.
„Dřívější výzkumy naznačovaly, že uhlík se začal ve velkém množství tvořit relativně pozdě, asi až jednu miliardu let po velkém třesku,“ uvedl Roberto Maiolino, profesor experimentální astrofyziky z Kavliho institutu pro kosmologii na univerzitě v Cambridge. „Zjistili jsme však, že vznikl mnohem dříve, možná je dokonce nejstarším kovem ze všech.“
Astronomové klasifikují prvky těžší než vodík a helium jako kovy. A to proto, že na rozdíl od vodíku a stopového množství lithia, vznikly z termojaderných reakcí v nitrech hvězd. Všeobecně se předpokládá, že tento proces výroby a výsevu těžkých prvků zabere dlouhou dobu, než jsou pro tvorbu planet široce dostupné. Nový objev však tento předpoklad zpochybňuje.
Uhlík je základním kamenem života na Zemi
Pomocí Webbova teleskopu výzkumníci zkoumali objekt známý jako GS-z12. Z dat, která získali pomocí jeho citlivých aparátů, vyčetli chemický otisk rané galaxie, která byla asi 100 000krát méně hmotná než naše Mléčná dráha. Kromě nezanedbatelného množství uhlíku identifikovali také neon a kyslík, což nevylučuje, že v raných galaxiích, jako je GS-z12, nedocházelo ke vzniku života.
Jak přesně mohl uhlík vzniknout tak brzy po velkém třesku, není jasné, i když podle vědců to může být způsobeno tím, že se hvězdy hroutily s menší energií, než původně předpokládali. Protože uhlík vznikl ve vnějších obalech hvězd, mohl uniknout, místo aby byl vcucnut do hladových černých děr
„Protože uhlík je základem života, jak ho známe, nemusí nutně platit, že se život musel vyvinout až později ve vesmíru. Možná se objevil mnohem dříve, i když pokud existuje i jinde mimo Zemi, může vypadat zcela jinak,“ vysvětluje Francesco D’Eugenio.
Základním stavebním kamenem života na Zemi je sice uhlík, ale někteří vědci, jako například ti z Kalifornského technologického institutu (Caltech) v americké Pasadeně, si dlouhodobě pohrávají s myšlenkou, že život na jiných místech vesmíru může být založen i na jiných principech. Zatímco na Zemi je klíčová voda, jinde by to podle nich například mohly být čpavek či metan, takže molekuly života by nemusel tvořit uhlík, ale třeba křemík.
Zdroj náhledové fotografie: Kyraxys / Pixabay, zdroj: Live Science, Phys.org, arXiv