- Webb je dalekohled budoucnosti
- Dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru
Mezinárodní tým astronomů pomocí Webbova teleskopu (JWST) objevil dvě supermasivní černé díry a jejich doprovodné galaxie, které se spojily v kolosální kosmické srážce pouhých 740 milionů let po velkém třesku, tedy ve vzdálenosti zhruba 13 miliard světelných let, píše server Science Alert.
Nepřehlédněte: Na obloze se dočasně objeví nová hvězda. Nebeská show bude viditelná i pouhým okem
Webbův teleskop znovu zaválel
„Naše zjištění naznačují, že díky splynutím mohly černé díry rychle růst a zvětšovat se, a to i na úsvitu vesmíru,“ říká astronomka Hannah Üblerová z University of Cambridge ve Velké Británii. „Výsledky ukazují, že masivní černé díry utvářely vývoj galaxií od samého počátku.“
Výzkumníci byli schopni určit, že jedna z černých děr měla hmotnost přibližně 50 milionů hmotností Slunce. Druhá byla méně přístupná měření pomocí Webbova teleskopu, protože plyn a prach kolem ní byl neuvěřitelně hustý, ale zřejmě měla stejnou hmotnost.
Černé díry vědce od nepaměti zajímají. Ty menší, do hmotnosti asi 65násobku Slunce, lze vysvětlit supernovami a kolapsem jádra masivních hvězd; ty o něco větší pak vznikaly splynutím těchto zhroucených hvězdných jader.
Supermasivní černé díry, jejichž hmotnost je milionkrát až miliardkrát vyšší než hmotnost Slunce, by teoreticky mohly růst postupnými hierarchickými srážkami větších a větších černých děr, ale tento proces by trval neskutečně dlouho.
Možným vysvětlením jejich velikosti je, že počáteční „semena“, z nichž vznikly, byla obrovská. Ale i kdyby tomu tak bylo, je také stále více pravděpodobné, že při růstu těchto extrémních objektů hrály klíčovou roli i srážky a splynutí, říkají se vědci.
Kolem černé díry Sagittarius A* obíhá podivný objekt
Astronomové říkají, že napříč Mléčnou dráhou se mohou ukrývat miliony černých děr. Té ve středu naší galaxie říkají Sagittarius A* a její hmotnost odpovídá 4,3 milionum Sluncí. Obíhá kolem ní hromada hvězd s periodou let nebo delší. Nedávné pozorování však nečekaně prozradilo, že v její blízkosti rotuje i něco dalšího: zmagnetizovaná bublina materiálu, která se pohybuje neuvěřitelnou rychlostí.
Vědci předpokládají, že žhavá bublina je zmagnetizovaná, což jí umožňuje rotovat poblíž supermasivní černé díry. Ačkoli Sagittarius A* není aktivně vyživována jako jiné superhmotné černé díry, stále má kolem sebe disk z materiálu a emise napovídají, že bublina kolem temného monstra obíhá ve směru hodinových ručiček.
Zdroj náhledové fotografie: Aman Pal / Unsplash, zdroj: Science Alert, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society