Vědci objevili bizarní oblast u černých děr, která dokazuje, že Einstein měl zase pravdu

• Vyřešili jsme jednu ze záhad černých děr
• Albert Einstein se nemýlil, hlásí astronomové

Astronomové vůbec poprvé v historii pozorovali, jak se hmota řítí do chřtánu černé díry rychlostí světla, čímž potvrdili správnost jedné z klíčových Einsteinových předpovědí.

Nepřehlédněte: Na Mars se dostaneme za pár sekund. Warpový pohon bude realitou, říkají vědci

Studium černých děr

V roce 1915 Einsteinova obecná teorie relativity předpověděla, že jakmile se hmota dostane dostatečně blízko k černé díře, obrovská síla gravitace časoprostoru ji donutí opustit kruhovou dráhu a spadne přímo do tlamy hladové obludy.

Nyní rentgenová pozorování provedená vesmírnými teleskopy NASA NuSTAR a NICER potvrdila, že takzvaná „oblast zanoření“ skutečně existuje. Vědci z katedry fyziky v Oxfordu říkají, že jejich studie, kterou otiskl časopis Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, objasňuje některé nesrovnalosti týkající se černých děr a časoprostoru.

„Jedná se o první pohled na to, jak plazma, odloupnuté z vnějšího okraje hvězdy, prochází svým konečným pádem do centra černé díry, což je proces, který se odehrává v systému vzdáleném přibližně 10 000 světelných let od Země,“ uvedl v prohlášení fyzik a hlavní autor studie Andrew Mummery. „V naší galaxii je mnoho černých děr a my nyní máme k dispozici výkonnou techniku, kterou můžeme využít ke studiu těchto nejsilnějších známých gravitačních polí.“

Černé díry se rodí ze zhroucení obřích hvězd a rostou tím, že hltají plyn, prach, hvězdy a jiné černé díry. Tato vesmírná monstra mají tak silnou gravitační přitažlivost, že nic (ani světlo) nemůže uniknout jejich apetitu. To však neznamená, že je vědci nemohou pozorovat.

Aktivní černé díry jsou obklopeny akrečními disky – rozsáhlými chuchvalci materiálu, který je odtrháván z plynných mračen a hvězd a třením se zahřívá na vysokou teplotu, když se spirálovitě stáčí do chřtánu těchto nepolapitelných kosmických behemotů.

Einstein se nemýlil, zjistili vědci

Vědci namířili výkonné teleskopy na černou díru MAXI J1820+070 a detekovali rentgenové záření vyzařované žhavým materiálem jejího akrečního disku. Když data vložili do matematických modelů, zjistili, že se shodují pouze v případě, pokud modely zahrnují i záření pocházející z hmoty v takzvané oblasti ponoru, což de facto potvrdilo její existenci.

„Einsteinova teorie předpovídá, že tento závěrečný propad skutečně existuje, ale je to poprvé, co se nám podařilo prokázat, že k němu opravdu dochází,“ vysvětluje Mummery. „Představte si to, jako když se řeka mění ve vodopád – dosud jsme se dívali pouze na řeku.“

„Propadající se oblasti se nacházejí těsně za horizontem událostí černých děr a k závěrečnému propadu plazmatu dochází na samém okraji, kde hmota reaguje na gravitaci v její nejsilnější možné podobě,“ uzavírá ve studii Mummery.

Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Live Science, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society