- Sonda Voyager 1 už se nechová jako zmatený stařík
- Vědci konečně zjistili, jak ji mohou na dálku opravit
NASA to dokázala! Americkému Národnímu úřadu pro letectví a vesmír se podařilo znovu plně navázat kontakt se sondou Voyager 1, který ztratil před pěti měsíci, kdy družice začala zničehonic „blábolit“.
Nepřehlédněte: Samsung chystá novinku pro fanoušky. Galaxy S24 FE může být nadupaný a výhodný
Voyager 1 začal z vesmíru posílat nesmyslná data
14. listopadu loňského roku, po 11 letech průzkumu mezihvězdného prostoru a ve vzdálenosti neuvěřitelných 24 miliard kilometrů od Země, přestal binární kód sondy Voyager 1 – počítačový jazyk složený z nul a jedniček, který používá ke komunikaci s NASA – dávat smysl.
O čtyři měsíce později vyslali inženýři k družici příkaz neboli „šťouchnutí“, aby získali údaje z palubního počítače FDS (Flight Data System), který komprimuje vědecká a technická data před jejich odesláním na Zemi. Po dekódování odpovědi zjistili zdroj problému: závada je důsledkem poškozeného čipu, který představuje asi tři procenta paměti FDS. Jeho ztráta způsobila, že klíčová data byla nepoužitelná.
Tým NASA samozřejmě nemůže tento čip fyzicky opravit nebo vyměnit, ale naštěstí může na dálku kód z postižené části paměti umístit na jiné místo systému FDS. Ačkoli žádná jiná část paměti není dostatečně velká na to, aby se do ní tento kód vešel celý, tým jej mohl rozdělit na části.
Ve čtvrtek 18. dubna začali vědci odesílat kód na jiná místa subsystému FDS. Jednalo se o zdlouhavý proces, protože rádiovému signálu trvá 22,5 hodiny, než překoná vzdálenost mezi Zemí a Voyagerem 1, a dalších 22,5 hodiny pak trvá, než se signál vrátí zpět.
Uplynulou sobotu NASA potvrdila, že mezihvězdný průzkumník Voyager 1 opět srozumitelně komunikuje. V příštích několika týdnech bude tým pracovat na úpravě zbytku softwaru FDS a bude se snažit obnovit oblasti systému, které jsou zodpovědné za balení a návrat důležitých vědeckých dat zpoza hranic sluneční soustavy.
Člověk nic jiného dál do vesmíru neposlal
Voyager 1, nyní nejvzdálenější objekt vytvořený člověkem ve vesmíru, celkově pracuje 47 let. Nyní prolétá tzv. mezihvězdným médiem, tedy přehřátou plazmou přítomnou v centru kupy galaxií.
Samotný aparát vyrazil do vesmíru v září 1977. O dva roky později prosvištěl kolem Jupiteru, poté kolem Saturnu koncem roku 1980 a v roce 2012 prošel tzv. heliopauzou, tj. bariérou, kterou Slunce vytváří kolem planet našeho solárního systému.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: The Space
Jo jo, Amerikán komunikuje se sondou vzdákenou miliardy kilometrů a blbý RuSSák se dokázal raketou trefit do Měsíce. Jo pokrok nezastavíš….
Zrovna v tomto ohledu bych je úplně neplísnil, ikdyž je bytostně nesnáším. Jejich sondy se několikrát dostaly – možná jako jediné – na opravdu extrémně nehostinnou Venuši, oproti tomu je nějaký Měsíc extra výsměch. A i Nasa, přestože je neoddiskutovatelně vepředu, přišla svým nechvalným přístupem hned o dva raketoplány. To jsou věci, které před světem neututláte. Víte, kolik toho amíci ztratili, aniž by to někdo věděl? Amerika se stejně jako Rusko fakt zevšeho nezpovídá, pokud nemusí. Po dosloužení raketoplánů jim mimochodem Rusáci nějaký čas dělali v podstatě taxíka, jejich rakety nejsou špatné, hlavně oproti raketoplánu velmi levné. Víte třeba, kolik měl stát Hubbel, a na kolik nakonec Ameriku vyšel? Nemít opravdu velké prachy (nejzadluženější stát mimochodem), byl naprosto k ničemu. Apolo 13 taky žádná sláva, nějaké nehody se ztrátami na životecch dokonce ještě v tréninkovém centru. Příště kapku bjektivně prosím.
Dál se dostal jen dekl od kanálu při pokusném jaderném výbuchu v roce 1960.