Černá díra

Vědci s překvapením zjistili, že červené tečky na snímcích z Webbova teleskopu jsou černé díry

  • Webb je dalekohled budoucnosti
  • Dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru

Vesmírný teleskop NASA Jamese Webba učinil nedávno jeden ze svých nejneočekávanějších objevů, když našel drobné červené tečky roztroušené v nejstarších koutech vesmíru. Později se překvapivě ukázalo, že se jedná o velmi mladé černé díry.


Nepřehlédněte: Američtí vědci spočítali číslo pí na rekordních 105 bilionů desetinných míst


Webb se znovu překonal

Černé díry jsou natolik hmotné objekty, že jejich gravitační pole je v jisté oblasti časoprostoru natolik silné, že žádná hmota – částice a ani elektromagnetické záření (například světlo) – tuto oblast nemůže opustit. Tato nenasytná monstra bez slitování polykají hvězdy i celé galaxie.

Vědci je pozorují pomocí různých přístrojů, včetně supermoderního teleskopu Jamese Webba (JWST). A nedávno tým expertů z rakouského Institute of Science and Technology dospěl k převratnému objevu.

Po pečlivém prostudování pozorování z JWST zjistil, že malé červené tečky ukrývající se v hlubokém vesmíru jsou ve skutečnosti mladé extrémně hmotné černé díry. Dr. Jorryt Matthee, hlavní autor článku publikovaného v časopise The Astrophysical Journal, vysvětluje: „Tyto zvláštní objekty by mohly změnit způsob, jakým přemýšlíme o genezi černých děr.“

Supermasivní černé díry jsou vesmírní giganti s hmotnostmi od milionů do miliard násobků Slunce. Vědci se domnívají, že se mohou zvětšovat splynutím s jinými černými dírami, ale jistí si stoprocentně nejsou.

V posledních několika letech však našli důkazy o supermasivní černé díře, která se skrývá ve středu naší Mléčné dráhy, která má hmotnost 4 milionů Sluncí.

Černá díra
Zdroj: Placidplace / Pixabay

Teleskop našel mladé kvasary

Některé supermasivní černé díry, ve vědeckých kruzích známé jako kvasary, jsou extrémně svítivá galaktická jádra, která se rozsvěcují, když polykají plyn a prach. Tyto vesmírné elektrárny vyzařují tisíckrát více světla než celá naše galaxie. Má to však háček. Zdá se, že některé z nich podle současných kosmologických modelů rostou příliš rychle.

Tým vědců z Institute of Science and Technology si myslí, že malé červené tečky, které zpozoroval Webbův teleskop, jsou ve skutečnosti kvasary v období svého dětství. Experti doufají, že studiem těchto supermasivních černých děr v raném stádiu jejich vývoje se jim podaří rozluštit záhady jejich vzniku a vývoje v průběhu miliard let.

Souhrnně řečeno, nečekané pozorování malých červených teček teleskopem Jamese Webba zpochybňuje vše, co vědci o černých dírách zatím vědí. Už poněkolikáté se ukázalo, že když výzkumníci nahlédnou hluboko do vesmíru, tak občas mohou zjistit, že i ty nejmenší tečky představují kosmická tajemství obrovských rozměrů.

Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Nature

Total
0
Shares
2 komentářů
  1. Fajn. Koukáme na mladé černé díry, ovšem ve stavu, v jakém byly před miliardami roků. Jak tedy mohou vypadat dnes?
    Hypotetická otázka, pochopitelně.

  2. To je úplně jedno,protože víme,že nic nevíme a ani to,že nevíme vlastně nevíme.

Comments are closed.