- Už jste slyšeli o pozůstatcích supernovy Vela?
- Podívejte se na mimořádnou fotografii NASA
- Trosky ukazuje v bezprecedentních detailech
Astronomové zveřejnili dosud nejdetailnější snímek pozůstatku supernovy Vela. Ohromující fotka s rozlišením 1,3 gigapixelu je zároveň tím nejlepším, co kdy kamera Dark Energy Camera zachytila.
Nepřehlédněte: Jupiterův měsíc Europa produkuje dost kyslíku na to, aby denně udržel naživu milion lidí, zjistila NASA
Fotografie, která nemá obdoby
Dmoucí se masa prachových vláken a plynných úponků táhnoucí se přes 100 světelných let vesmíru jako jemná krajka je pozůstatek supernovy Vela – rozptýlený popel hvězdy, která explodovala přibližně před 11 000 lety, uvádí server Live Science.
Jedinečnou fotku pořídil aparát DECam (Dark Energy Camera), který je součástí čtyřmetrového dalekohledu Victora M. Blanca na observatoři Cerro Tololo v Chile.
Kamera byla původně navržena k průzkumu vzdálených galaxií za účelem detekce temné energie, která urychluje rozpínání vesmíru. Po dokončení svého primárního úkolu je však využívána i pro jiné vědecké účely.
„Jedná se o jednu z nejvýkonnějších širokoúhlých kamer, jaké kdy byly vyrobeny, a snímek pozůstatku supernovy Vela je důkazem jejích mimořádných kvalit, připomíná Live Science.
Jedná se ve skutečnosti o nejdetailnější snímek, jaký kdy pořídila – má rozlišení 1,3 gigapixelu (1,3 miliardy pixelů). Pro srovnání, špičkový chytrý telefon může mít 200megapixelový (200 milionů pixelů) fotoaparát.
V troskách se ukrývá neutronová hvězda
Jak již bylo zmíněno, pozůstatek supernovy Vela je mlhovina o průměru asi 100 světelných let. Protože je od nás vzdálena asi 800 světelných let, znamená to, že pokrývá na nebeské sféře plochu 20krát větší, než je úhlový průměr Měsíce v úplňku, který má na obloze průměr 31 obloukových minut, tedy půl stupně.
Samotné pozorování pomocí DECam má zásadní astronomický význam. Umožňuje vědcům nahlédnout do pozdních stadií vývoje pozůstatku a nabízí pohled na to, jak se materiál vyvržený supernovou postupně rozptyluje do mezihvězdného prostředí, což je řídká plynná mlha, která vyplňuje prostor mezi hvězdami. Rázová vlna z dávné hvězdné exploze se stále rozpíná do prostoru, kde se sráží s mezihvězdným prostředím a stlačuje ho, čímž vytváří jemná vlákna, která lze vidět na fotografii.
V pozůstatcích supernovy byly rovněž detekovány absorpční spektrální čáry prvků, jako je vápník, uhlík, měď, germanium, krypton, hořčík, nikl, kyslík a křemík – mnohé z nich jsou přitom ionizované. Jedná se o těžké prvky, které vznikly buď při termojaderné fúzi uvnitř hvězdy před jejím výbuchem nebo v důsledku prudké energie uvolněné samotnou explozí.
Supernova nevyvrhla do hlubokého vesmíru jen hvězdné vnitřnosti, ale také jádro mrtvé hvězdy, které je nyní pod vlivem gravitace zhutněno do ultrahustého objektu o průměru pouhých 10 až 12 kilometrů. Takovému tělesu se říká neutronová hvězda.
Zdroj náhledové fotografie: Science Communication Lab for DESY, zdroj: Live Science