- Na severní polokouli Titanu se nacházejí světlé skvrny
- Vědci je objevili v roce 2014 a pokřtili na „magické ostrovy“
Deset let po objevu záhadných plovoucích „magických ostrovů“ na Saturnově měsíci Titanu možná konečně víme, co jsou vlastně zač.
Nepřehlédněte: Dechberoucí podívaná! Nejdetailnější snímek vesmíru se skládá ze 170 milionů fotek
Na severní polokouli Titanu jsou světlé skvrny
Hlavní Saturnův měsíc je jediným měsícem ve sluneční soustavě, který má významnou atmosféru a kromě Země je jediným místem, kde je na povrchu kapalina – v podobě moří, jezer a řek.
Ta však nejsou naplněna vodou, ale kapalinami, jako je etan a metan. V roce 2014 sonda Cassini Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) poprvé spatřila ostrovy jako jasné, přechodné tečky, které vědce zmátly tím, jak se pohybovaly a mizely. Nová studie nyní možná vyřešila záhadu, o co se vlastně jedná.
Planetární vědkyně Xinting Yuová z americké University of Texas v San Antoniu a její kolegové zjistili, že tyto magické ostrovy by mohly být masivní kusy zmrzlých a zároveň velmi porézních organických materiálů, které plují jako ledovce. Expertka se domnívá, že jsou tvořeny organickou pevnou látkou, která dopadá na povrch jako sníh skrze opar oranžové oblohy Titanu.
„Chtěla jsem prozkoumat, zda magické ostrovy mohou být skutečně organické látky plovoucí na povrchu, podobně jako pemza, která může plavat na vodě zde na Zemi, než se nakonec potopí,“ řekla Yuová.
Za posledních 10 let přišli vědci s celou řadou teorií, které se pokoušely vysvětlit podstatu těchto fantomových ostrovů. V jedné studii se uvádělo, že by mohly být způsobeny vlnami v metanových nebo etanových jezerech na Titanu, což se nakonec nepotvrdilo.
Organické materiály, které plují jako ledovce
Vědci nově zjistili, že v horních vrstvách atmosféry Titanu se mohou molekuly shlukovat a mrznout, čímž vzniká materiál, který dopadá na povrch.
Yuová chtěla ověřit, zda by se „sníh“, pokud by skončil na povrchu, rozpustil? A přišla na to, že vzhledem k tomu, že kapalná tělesa jsou již naplněna organickými molekulami, nemohlo by k tomuto rozpuštění dojít.
„Jednotlivé chuchvalce sněhu by byly příliš malé na to, aby samy o sobě vytvořily ostrovy, ale pokud by se shlukly dohromady, pak by se větší kusy mohly odlomit a plavat v metanových jezerech.“
Tento proces je podle vědců podobný tomu, jak se na Zemi odlamují ledové kry od ledovců a odplouvají do moří. A protože jsou ostrůvky plné děr jako švýcarský sýr, tak místo aby se rozpouštěly, pomalu klesají ke dnu, jak kapalný etan nebo metan proniká spletitou sítí dutin.
Zdroj náhledové fotografie: interozitor / Pixabay, zdroj: Metro, AGU