Překvapení pro NASA. Webbův teleskop spatřil neutronovou hvězdu skrývající se v troskách supernovy

• Webbův dalekohled nahlédl za hustý závoj prachu
• A zpozoroval neutronovou hvězdu

V roce 1987 se na pozemské obloze naskytla vzácná podívaná, protože došlo k explozi umírající hvězdy, která se stala supernovou ve Velkém Magellanově mračnu. Událost vzdálená pouhých 168 000 světelných let od Země byla tak jasná, že ji bylo možné pozorovat z povrchu naší planety pouhým okem – šlo o jasný světelný záblesk, který se v průběhu několika měsíců zjasňoval a poté slábl.

Nepřehlédněte: Na české telefony s Androidem útočí nebezpečný virus. Lidé si ho stahují sami, aby ušetřili, varují experti

Webbův teleskop se znovu vytáhl

Od té doby se materiál vyvržený během supernovy, pojmenované SN 1987A, dále vyvíjel a není již viditelný jinak než speciálním dalekohledem, ale to, že k jedinečné události došlo tak blízko od Země, umožnilo vědcům pozorovat bezprostřední následky a vývoj masivní hvězdné smrti.

Výzkumníci však 37 let netušili, co se stalo se zbytkem jádra hvězdy – kouskem, který měl zůstat nedotčený. Nyní už možná znají odpověď.

Experti NASA analyzující data z vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST) objevili neočekávaný důkaz neutronové hvězdy, která se skrývá uprostřed hvězdných trosek.

„Díky skvělému prostorovému rozlišení a vynikajícím přístrojům JWST jsme poprvé mohli prozkoumat centrum supernovy a to, co v něm vzniklo,“ říká astrofyzik Claes Fransson ze Stockholmské univerzity.

„Nyní víme, že se zde nachází kompaktní zdroj ionizujícího záření, nejspíše neutronová hvězda. Hledali jsme to od doby exploze, ale museli jsme počkat, až JWST bude moci ověřit předpovědi.“

Z exploze se zrodila neutronová hvězda

Zhroucení jádra masivní hvězdy je jednou z nejenergetičtějších událostí ve vesmíru. K supernovám dochází, když mohutné hvězdě, jejíž hmotnost je více než osmkrát větší než hmotnost Slunce, dojde materiál pro fúzi v jádře.

Jakmile se fúze zastaví natolik, že vnější tlak, který vytváří, již nevyrovnává vnitřní gravitační tlak, hvězda se zhroutí. Vnější materiál je vystřelen do vesmíru, ale jádro hvězdy je gravitací stlačeno dovnitř do ultrahustého objektu.

To, o jaký objekt se jedná, závisí na počáteční hmotnosti hvězdy. Podle výpočtů obvykle vzniká neutronová hvězda s počáteční hmotností mezi 8 a 30 hmotnostmi Slunce. Pokud je těžší, zrodí se černá díra.

Vědci se od začátku domnívali, že během supernovy SN 1987A vznikla neutronová hvězda, ale nebyli schopni nahlédnout za hustý závoj prachu, který po sobě exploze zanechala, aby svou hypotézu mohli potvrdit. To umožnil až nejdražší teleskop všech dob – JWST.

Zdroj náhledové fotografie: se souhlasem NASA, zdroj: Science Alert