- Nad hnědým trpaslíkem W1935 se děje něco mimořádného
- Zvláštní jev se podobá pozemské polární záři
Nejpokročilejší a nejdražší teleskop v lidských dějinách je k nezastavení. Zatímco na konci loňského roku pořídil dosud nejkvalitnější snímky Uranu a jeho prstenců, nyní své výkonné přístroje namířil na nečekaný signál podobný polární záři, který vychází z neobvyklého nebeského objektu vzdáleného od Země přibližně 40 světelných let.
Nepřehlédněte: Z Windows po 28 letech zmizí základní funkce. Nahradí ji placený program
Polární záře nad hnědým trpaslíkem?
Vesmírný teleskop Jamese Webba rozhodně nezahálí. Experti hlásí, že nově objevil polární záře vycházející z hnědého trpaslíka známého jako W1935. Hnědí trpaslíci jsou vesmírná tělesa s hmotností vyšší než Jupiter, ale menší než hvězda. Často se jim v odborných kruzích přezdívá „neúspěšné hvězdy“.
Polární záře jsou způsobeny nabitými částicemi ze Slunce, jež narážejí na molekuly v zemské atmosféře. Obvykle jsou vidět pouze ve vysokých zeměpisných šířkách, protože magnetosféra naší planety tyto částice odvádí směrem k pólům.
V minulosti byly polární záře pozorovány i kolem jiných planet naší sluneční soustavy, jako je Jupiter a Saturn, a dokonce i nad aktivními měsíci, jako je Jupiterův Io a Saturnův Enceladus. Všechny tyto světelné úkazy byly pravděpodobně způsobeny bombardováním nabitými slunečními částicemi.
Nově objevená polární záře kolem hnědého trpaslíka s označením W1935, který se nachází více než 40 světelných let od Země, je však více než záhadná, protože tento trpaslík postrádá hvězdu a dokonce i měsíc.
„Očekávali jsme, že uvidíme metan, protože metan se u těchto hnědých trpaslíků běžně vyskytuje. Ale místo pohlcování světla jsme viděli pravý opak: Metan zářil,“ uvedla Jackie Fahertyová, astronomka z Amerického přírodovědného muzea v New Yorku. „Moje první myšlenka byla: Co to sakra je? Proč z tohoto objektu vychází emise metanu?“
Aby vědci pochopili, o co jde, provedli simulaci pomocí počítačových modelů. Ty u hnědého trpaslíka W1935 odhalily výskyt jevu známého jako teplotní inverze, který nastává, když teplota vzduchu stoupá s rostoucí výškou.
„Tato teplotní inverze je opravdovou záhadou,“ řekl Ben Burningham z University of Hertfordshire. „Tento jev jsme pozorovali u planet s blízkou hvězdou, která může ohřívat stratosféru, ale vidět ho u objektu bez zjevného vnějšího zdroje tepla je zvláštní.“
Vědci zmiňují, že klíčové příčiny ohřevu stratosféry u W1935 ještě nebyly identifikovány. Přesto je jejich studie významná, neboť W1935 popisuje jako „prvního kandidáta na polární záři mimo sluneční soustavu, který vykazuje známky emise metanu“.
Kde se Webbův teleskop nachází?
Sedmitunové zařízení jménem JWST pozoruje vesmír z tzv. druhého Lagrangeova bodu (L2) 1,5 milionu km daleko, tj. čtyřikrát dále, než je Měsíc, kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce.