- Jsme ve vesmíru sami a pokud ne, proč se ještě neukázali?
- Jedním z možných vysvětlení může být, že nás neberou vážně
Tématem (ne)existence mimozemských civilizací se zabývají nejen fanoušci sci-fi, ale i mnozí renomovaní vědci. Jeden z nich, fyzik Alexander Berezin, je přesvědčen o tom, že přišel na to, proč nás mimozemšťané zatím nekontaktovali. Jeho názor vás však pravděpodobně vůbec nepotěší.
Nepřehlédněte: Samsung, Xiaomi nebo Google: Jaký výrobce garantuje nejdelší podporu aktualizací pro Android?
Vědec naznačil, proč nás zatím mimozemšťané nekontaktovali
Autor se sám sebe ve studii ptá, pokud život na Zemi není ničím výjimečný a jedinečný, kde jsou potom všechny ty mimozemské civilizace? Existuje mnoho teorií, které vysvětlují, proč se zdá, že jsme v obrovském vesmíru sami. Jedním z možných vysvětlení může být, že o nás nemají zájem, protože si myslí, že na Zemi neexistuje inteligentní život. Tuto hypotézu vyslovil Amri Wandel, astrofyzik z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.
Ruský fyzik Alexander Berezin z Národní výzkumné univerzity elektronických technologií (MIET) tvrdí, že otázka „kde jsou všichni?“ je podstatou Fermiho paradoxu. Naznačuje, že když nějaká civilizace dosáhne schopnosti cestovat po hvězdách, nevyhnutelně vyhladí všechny ostatní civilizace.
Toto chmurné řešení nepředpokládá nutně násilnou a zlou mimozemskou rasu, píše server IFLScience. Jednoduše si nás nemusí všímat a jejich exponenciální expanze napříč galaxií pro ně může být důležitější než to, aby se s námi setkali nebo se o nás nějak blíže zajímali.
Fermiho paradox
„Prostě si toho nevšimnou, stejně jako když stavaři zbourají mraveniště, aby postavili dům, protože jim chybí motivace ho ochránit,“ píše Berezin v článku, který otiskl preprintový server arXiv. Ačkoli obrázek, který jeho studie vykresluje, vypadá dosti bezútěšně, je tu ještě jeden neradostný aspekt. Naznačuje, že důvodem, proč jsme stále ještě tady, je to, že jsme pravděpodobně budoucími ničiteli nesčetných civilizací.
„Za předpokladu, že je výše uvedená hypotéza správná, co to znamená pro naši budoucnost? Jediným vysvětlením je odvolání se na antropický princip. Budeme první, kdo dosáhne (mezihvězdného) stadia. A s největší pravděpodobností budeme i poslední,“ vysvětluje Berezin.
Berezinovo řešení Fermiho paradoxu vychází z několika zjednodušených předpokladů. Například naše definice života závisí na sedmi parametrech, ale pro ruského vědce je důležitý pouze jeden: růst. Růst je snaha o expanzi za hranice planety původu a pokud se snaha o expanzi stane dominantní silou, zašlape jakýkoli jiný existující život ve vesmíru.
Zdroj náhledové fotografie: Pawel86 / Pixabay, zdroj: IFLScience