- Přemýšleli jste někdy nad tím, jak vypadá zatmění Slunce na Marsu?
- Robotické vozítko Perseverance výjimečný úkaz zachytilo na videu
Americké planetární vozítko Perseverance, které zjišťuje, zda na Marsu byly někdy podmínky vhodné pro život, zaměřilo své kamery k obloze. Mezi Marsem a Sluncem se totiž vyskytoval „měsíc ve tvaru brambory“. Informovala o tom kalifornská Laboratoř tryskového pohonu (JPL).
Nepřehlédněte: Samsung, Xiaomi nebo Google: Jaký výrobce garantuje nejdelší podporu aktualizací pro Android?
Takhle vypadá zatmění Slunce na Marsu
Marsovy měsíce Phobos (ve starořečtině „strach“) a Deimos („hrůza“) obíhají kolem Marsu každých 7,65, resp. 30,35 hodiny, což je ve srovnání s 27denní oběžnou dobou pozemského měsíce vlastně jen okamžik. Jsou také mnohem menší než náš Měsíc a podstatně hrudkovitější – vypadají spíše jako malé brambory než pěkný kulatý disk, který vidíme zářit na naší noční obloze.
„Zatmění“ na Marsu probíhá podstatně kratší dobu, než trvá tento úkaz typicky zde na Zemi, a Slunce při něm není zastíněno úplně, ale jen částečně, a i to poměrně málo. Phobos je totiž 157krát menší než náš Měsíc. Další měsíc Marsu, Deimos, je ještě menší.
Když se podíváte na video, které natočil rover Perseverance, není těžké si Slunce představit jako obří oční bulvu se zvláštní zornicí, která sleduje něco velmi zajímavého. Pomineme-li však fantaskní představy, vědci při přechodu stínu Phobosu pozorovali na rudé planetě zvláštní efekt: Přistávací sonda Mars InSight, observatoř určená k měření seismické aktivity, se během této události mírně nakláněla.
Vědci tento náklon přičítají deformaci povrchu Marsu v důsledku velmi mírného ochlazení vlivem sníženého slunečního záření.
Výzkumníci říkají, že pozorování „zatmění“ jim pomáhají lépe porozumět oběžné dráze Phobosu a tomu, jak jeho gravitace působí na povrch Marsu, což nakonec utváří kůru a plášť rudé planety.
Phobos je 157krát menší než náš Měsíc
Při úplném zatmění Slunce na Zemi kotouč Měsíce dokonale zakryje kotouč hvězdy naší planetární soustavy, i když je Měsíc mnohem menší. Důvodem tohoto jevu je shoda okolností. Měsíc je asi 400krát menší než Slunce. Je také asi 400krát blíže k Zemi než Slunce. To znamená, že Slunce a Měsíc se na naší obloze jeví jako víceméně stejně velké.
Ovšem dráha Země kolem Slunce a ani dráha Měsíce kolem Země nejsou v dokonalém kruhu. Jejich velikost se tedy může zdát o něco větší nebo menší v závislosti na poloze oběžné dráhy. Tak vznikají takzvaná prstencová zatmění, kdy Měsíc nezakryje Slunce zcela a kolem jeho disku zůstane jasný světelný kruh.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Science Alert
Bozo bože bože… Ale další detaily neřeknou a jak si to mám nasimulovat že je to pravda? Ani jedno datum v dnešním i měsíčním i dvou měsíčním okruhu nekoresponduje s tím, že by se planety překrývaly a podobně, tak kde je chyba? 😂 😂